Červen 2013

God Bless You 11

6. června 2013 v 10:55 | Doris |  God bless you

"Není to jasné? Kvůli žárlivosti." Odpověděl Bill jednoduše a Tom se zamyslel.
"Protože dal Bůh přednost darům od Ábela?" Zakřenil se. "Vždyť to byla prkotina. Jen dary… nešlo přeci o milenku nebo auto." Poškrábal se Tom na hlavě a Bill si povzdychl. Jestli doufal, že by to Tom mohl začít brát vážně, tak se asi mýlil. Ale musel uznat, že předchozí hodinu to bylo horší.
"V době před Kristem asi těžko měli auta nebo milenky. Oběť Bohu pro ně měla tu nejvyšší cenu. Báli se božího trestu. Proto to pro ně bylo tak důležité jako pro tebe milenky." Snažil se Bill uvést Toma trochu do obrazu.


"Pro mě nejsou milenky důležitý. Jsou to jen milenky." Pokrčil Tom rameny.
"Na tom přeci nesejde, Tome." Zakroutil Bill hlavou, aby se tato debata nemohla více rozebírat. Opravdu nepotřeboval vědět nechtěné informace o případných Tomových milenkách nebo něčem podobném.
"Dobře… tak mi vysvětli jednu věc…" Zadíval se Tom vážně, až to Billa překvapilo.
"Jen jednu?" Pronesl lehce ironicky a Tom se jen zašklebil.
"Všude se hlásá, že Bůh je spravedlivý. Tady ale nebyl. Proč dal přednost zrovna Ábelovi? Protože on mu dal zvěř, a ta je cennější než ovoce?" Povytáhl obočí a Billa až překvapila logika jeho otázky. "V tom případě spravedlivý nebyl." Založil ruce křížem hrdý sám na sebe. Bill chvíli mlčel.


"Takovou otázku jsem od tebe nečekal." Přiznal Bill upřímně. "Ale bylo to jinak. Nešlo o to, že by Kain dal méně hodnotný dar. Bůh si cení každého daru. Ale od poctivého člověka. Kain nebyl dobrý člověk." Zakroutil hlavou.
"No to jsem si všiml, že to asi nebyl anděl svatej, když zabil bráchu." Ušklíbl se Tom. "Ale i tak nejsem přesvědčenej, že to bylo fér. A ještě ho potrestal."
"Samozřejmě, že ho potrestal. Vražda je přeci hřích. Obrovský hřích." Rozvíjel Bill. Tom se opřel o lokty a zadíval se na Billa, až černovlasého chlapce zamrazilo. Ovšem aspoň jejich hodina měla nějaký duchaplný smysl.

God Bless You 10

5. června 2013 v 10:55 | Doris |  God bless you
"Začnu to brát vážně. Slibuju." Vydechl ztěžka dredáč a zahleděl se do svého rybízu. Aniž by si to uvědomoval, zrychlil tempo jeho obírání. Přemýšlel, co mu řekl otec Matouš. Vyzpovídat se… možná by se mu ulevilo a zpovědní tajemství přeci jen také bylo veliké plus. Nemusel by přeci Billa jmenovat konkrétně… jen se zbavit té zátěže z toho, že někomu, na kom mu záleží, ničí život. Řekl někomu, na kom mu záleží? Tom lehce zatřepal hlavou, aby takové myšlenky zahnal. Takhle uvažovat nemohl. Ani to nebylo reálné. Nakonec se rozhodl počkat do dalšího dne. Omluvit se Billovi a třeba to jeho nitru pomůže, a pokud ne… zkusí se o tu tíhu podělit s Bohem.


Bill se na něj krátce usmál, v hlavě si představoval ty otázky, se kterými Tom přijde. Nedokázal si představit, co Tom na tomhle nechápal. Ale měl pravdu, nechtěl to řešit teď. To by pak zítra neměli co řešit a on se toho dne děsil už tak. Přivřel oči a věnoval se těm kuličkám, Tom si kousal ret, chtěl se jej na něco zeptat. Ale nevěděl na co.
"No a co z toho rybízu bude? Šťáva?" Položil tu nejdebilnější otázku, co jej mohla napadnout, ale alespoň něco. Bill jen zakroutil hlavou.
"Ne, tohle bude na koláč, co budou péct kněží v kuchyni." Cítil, jak jeho ruce podvědomě zrychlují, ani nevěděl proč. Bylo to šílené, nechtěl utíkat, ale... měl pocit, že se tady nejspíše musí zbláznit. Tom to viděl a jen zase sklopil zrak dolů ke svým rukám. Očividně mu byla jeho přítomnost nepříjemná. A když se opět pár kněží vrátilo, povzdechl si a zvedl se k odchodu.

"Omlouvám se, ale už budu muset. Tak... ahoj zítra." Mávl lehce Billovi, který šokovaně zvedl hlavu, a nakonec se přinutil k lehkému úsměvu.
"Zítra." Zašeptal spíše pro sebe a opět se vrátil k práci, kde vládlo ticho. Nikdo si jej moc nevšímal a on za to byl docela rád, navíc ve velké míse už toho zbylo jen trochu.
"Bratři, nevíte, kdo to bude péct? Tedy... já mám rád práci v kuchyni, rád bych se připojil." Koukl se na svoje spolupracovníky a jeden z kněžských mu odpověděl a rovnou jej s otrhaným a probraným rybízem poslal do kuchyně. Tam už byly velké přípravy, a tak se hned zapojil. Byl rád za tu práci. Nemohl být teď sám se sebou, nejspíše by se zbláznil. A tak s poměrně mladšími knězi pekl moučník. Bylo to nakonec docela zábavné, vzali jej mezi sebe téměř okamžitě a on měl pocit, že konečně opět nalezl tu správnou cestu. Společně si zazpívali pár náboženským písniček a také se pomodlili růženec, a než se černovlásek nadál, zasedal k obědu. Benedikt si jej měřil pohledem a Matouš jakbysmet, věnoval jim jen krátký úsměv.

God Bless You 9

4. června 2013 v 10:55 | Doris |  God bless you

"Sakra, sakra, sakra." Nadával Tom a rukama si přejel po obličeji, nakonec se zvedl a zamířil rovnou do sprchy. Potřeboval to ze sebe smýt, ale moc dobře věděl, že takový hřích se nedá smýt vodou, leda tak svěcenou. Opřel se čelem o studené kachličky a jen chvíli se snažil na nic nemyslet. Opravdu jen chvíli, jelikož než se nadál, v jeho hlavě zase byl Bill a pohrával si s jeho myšlenkami. Snažil se na to nemyslet, ale ten obraz v jeho hlavě byl tak strašně živý, až si musel hlavu zkropit vodou, aby se z těch představ nezbláznil. Nejenže se zbláznila jeho mysl, ale zbláznilo se celé jeho tělo a rozhodně jej odmítlo poslouchat. Když se totiž podíval do svého klína, jeho penis se tyčil vzhůru.


"To ne, kurva." Zavřel ztěžka oči a vydechl. Nebylo možné, aby jej tak moc dostal do kolen. Aby jen z pouhé vzpomínky byl vzrušený, ale opak byl pravdou. Bylo mu jasné, že tohle jen tak nerozchodí, a tak mu bylo jasné, že se musí zachovat jako Adam, když byl ještě bez Evy, teda podle jeho poznámek z dneška. Už nad tím raději moc nepřemýšlel a prostě se vzal do ruky. Stačilo jen pár tahů rukou a ucítil tak obrovskou úlevu. Jeho tělo se uvolnilo a alespoň na pár vteřin opravdu na Billa přestal myslet. Ale pouze do té doby, než vylezl z vany a uložil se do postele. Pak jeho mysl ovládly opět myšlenky na Billa, a když usnul, měl o něm i krásný sen.


Bill seděl na své posteli a hypnotizoval jedno místo. Nebyl schopný ničeho, ani si lehnout, ani vstát. Cítil se podvedený, ale sám sebou, a to bylo snad to nejhorší. Byl tak moc přesvědčený, jak silný je, a stačil jeden kluk, jedna hodina náboženství, a hned byl vepsán mezi hříšníky. Ani nevěděl, po kolikáté už prosí o odpuštění, ale udělal to znovu. Ale jeho myšlenkám to stejně klid nedalo. Bylo mu jasné, že dneska jen tak neusne, a tak se o to ani nepokoušel, jen spočinul na kolenou před postelí, a dál se modlil.

God Bless You 8

3. června 2013 v 22:38 | Doris |  God bless you
"Já opravdu nemám touhy po tom, aby mi někdo kradl žebro. Já mám na tyhle praktiky lidi." Namítnul Tom, ale hned zmlknul, když po něm Bill hodil vražedný pohled.
"Tome… moc mi to neulehčuješ. Tvoje máma to chtěla, ne já. Tak buď tak hodný a trochu se snaž. Opravu to pro mě není jednoduché." Mračil se snad hůř než otec Benedikt, když mu dojdou hostie.
"Tak jo… ale ber to trochu logicky a prakticky… jestliže teda Bůh stvořil Adama a Evu a ti spolu nesouložili… tak jak teda mohlo vzniknout šest miliard lidí? To jako pak každýmu odebíral kost z těla, aby vytvořil svět?" Položil Tom otázku a Bill přemýšlel, jestli to myslí vážně, nebo si z něj už dělá jen legraci.


"Bůh nebyl žádný sběratel kostí a nejmenoval se Brennenová… je lidské hřešit… takže i Eva zhřešila." Namítnul Bill a chystal se pokračovat, ale Tom mu nadšeně skočil do řeči.
"Znásilnila Adama?" Poposedl v křesle. Tahle debata byla vlastně velice zajímavá.
"Proboha Tome!!" Křiknul už Bill zoufale. "Máš v hlavě taky něco jiného než chtíč?" Promnul si spánky. Tom se dlouze zamyslel, a když se chystal odpovědět záporně, Bill ho jen zarazil vztyčením ruky.
"No dobře… tak jak teda zhřešila? Byl jenom jeden Adam, ne?" Zklidnil trochu svůj adrenalin v krvi Tom. Bill vzdychnul, ale už neměl sil mu nějak odporovat.
"Ne… neříká ti nic příběh o vyhnání z ráje? Kdy had svedl Evu na scestí?" Zeptal se Bill a hned své otázky zalitoval, jelikož použil slovo svedl, a to jistě v Tomovi vzbudí opět představy o něčem zcela jiném.