Březen 2013

God Bless You 4

30. března 2013 v 10:56 | Doris |  God bless you
"No... já to jednou udělal." Přiznal se Tom, aby si Bill nemyslel, že by snad byl nějak proti tomu. Ta otázka ho prostě napadla. Když řekl, že žádnou holku ani nepolíbil, tak už se nabízela jen možnost kluka. Bill se cítil zvláštně a trvalo o něco déle, než se na Toma podíval. Chtěl napřed trochu zahnat červeň ve tvářích.
"To vážně?" Povytáhl obočí. Zrovna do toho dredaře by něco takového netipnul ani v nejdivočejším snu.
"No jo. Prostě jen tak… zvědavost, alkohol a pořádnej hec. Ale udělal jsem to." Přikývl. Zdál se tak suverénní, jako by mu ani nevadilo o tom mluvit. Možná proto, že Bill to rozhodně neměl komu dál sdělovat. A ani na to nevypadal, i kdyby mohl.


"Jaké to bylo?" Zaculil se Bill. Neměl by se ptát. Nic mu do toho nebylo a bylo to k jeho úřadu krajně nevhodné. Ale jak řekl Tom… byl taky jen chlapec a ještě ne kněz. A konečně mohl zpovídat on Toma.
"No… zvláštní. Nic extra. Ale bylo to z hecu, tak jsme o tom asi ani jeden nepřemejšleli. Zažil jsem milionkrát lepší věci." Zhodnotil Tom svůj zážitek a klidně potahoval z cigarety. Zdálo se, že je vášnivý kuřák.
"Například?" Zeptal se znovu Bill a uvolnil svoje napětí z poslední Tomovy otázky. Pro změnu se zašklebil Tom.
"Nemyslíš, že to je zase nevhodný?" Zasmál se, ale ihned odpověděl. "Třeba jedno nudné odpoledne na svatbě mojí sestry, který mi zpříjemnil mladej budoucí kněz." Odpověděl okamžitě a Billa tím totálně uzemnil. Ten jen otevřel ústa, že okamžitě něco namítne, ale nenašel žádná slova. Tom se jen usmál.

God Bless You 3

28. března 2013 v 10:55 | Doris |  God bless you
"No dobře… někdy to zkusím." Kývnul hlavou a Bill si lehce s úsměvem povzdychl.
"Víš co… raději pojďme projít zahradu, očividně se ti přemýšlet nechce."
Tom jej pozoroval propalujícím pohledem a krátce zakroutil hlavou, čímž Billovi pouze potvrdil, že má pravdu. Tiše vstoupili na zahradu. Byla opravdu velká a bylo tu plno stromů a taky políček, kde se ve velkém pěstovala zelenina.
"Wou, vy si to tady děláte sami?" Zamrkal překvapeně a zasmál se. "Myslel jsem to pole."
Bill se jen lehce zasmál.
"Jistě, já vím, o čem jsi mluvil. Mmm ano, myslím, že je to zdravější, a navíc ušetříme. Plus... nenudíme se." Zasmál se nad otráveným pohledem Toma.
"Tohle bych dělat nemohl, nebavilo by mě tu tahat plevel a co já vím, co všechno." Zakroutil hlavou.


"Popravdě, já to taky nemusím, ale... někdy je to dobré jako relax, víš? A alespoň můžu spočinout na modlitbách." Usmál se na mladíka Bill. "Mám rád práci v kuchyni, ale tam jsem se ještě nedostal." Dal si ruce do kapes a pomalu šli z kopce z dlažebních kostek.
"V kuchyni? " Zasmál se Tom a zakroutil hlavou. "Jsi jedno překvapení za druhým."
"Mmm můžu se tě na něco zeptat?" Koukl na Billa tiše Tom a očividně byl trochu nervózní.
"No... jo ptej se, co by tě zajímalo?" Usmál se klidně Bill a dále kráčeli vedle sebe.
"No... co třeba holky? " Vypustil Tom z úst, vlastně ho to docela zajímalo celou dobu. Bill jen nechápavě nakrčil obočí. "No jako sex. Chápeš, ne?" Zasmál se Tom a nechápavě se díval na Billa. "To si nikdy jako neto?... nebo... nikdy sis neřekl, wooou, tahle je sexy, tu bych si vzal?" Bill se jen tiše smál.
"Ne... já... zasvětil jsem se Bohu, dívky jsou sestry a kluci bratři, nic víc." Bill odpovídal klidně, tyhle otázky měl už dávno za sebou.

God Bless You 2

26. března 2013 v 10:54 | Doris |  God bless you
"Uhm… promiň. Jen mi to přišlo zvláštní." Namítnul Bill. Nepotřeboval vědět detaily. Bylo mu to trochu nepříjemné. Jen chtěl nějak začít konverzaci.
"V pohodě…" Pokrčil Tom rameny, "…jsem Tom. Nevěsta je moje sestra a mámu už jsi poznal, jak jsem si všiml." Natáhl k Billovi ruku a usmál se.
Bill si trochu oddechl, vlastně čekal, že ho Tom pošle hned někam do háje, ale opak byl pravdou. Možná byl stejně jako on rád, že si může s někým popovídat. S někým v jeho věku a možná i s někým, kdo není odsud. Bill mu oplatil úsměv a také se krátce usmál, přijal jeho ruku v lehkém gestu.


"Bill, těší mě." Po krátkém stisku Bill stáhl ruku zpátky. Tom měl větší ruku než on a krásně teplou, hrubou, ale ten stisk byl upřímný. Černovlásek ani nevěděl proč, ale připadal si nervózní, možná jen tím, že nebyl ve svém prostředí a možná i proto, že s klukem, jako byl Tom, nikdy neměl čest mluvit takhle zblízka.
"Ano, už jsem měl tu čest poznat se s tvojí matkou, milá dáma. " Usmál se lehce.
"Takže nováček, jak jsem si stihl povšimnout. Co tě sem přivedlo?" Opět na Billa upřel svůj zrak. Připadal mu takový zvláštní, a první, co se mu honilo hlavou, bylo to, že se na tuhle práci nehodí. Proč měl být knězem takový krásný kluk. Nedokázal si ho představit jako kněze, ač jím zatím nebyl. Bill se musel zasmát.

Bad Boys II 16

24. března 2013 v 12:52 | Doris |  Bad Boys II
Uběhlo několik dní co se Bill s Tomem znovu začali prezentovat jako pár. A snad i díky tomu v celém gangu vládla uvolněná nálada. Všechno běželo tak jak mělo. Samozřejmě až na pár policejních honiček a problematických zákazníků. Ale to už bylo na denním pořádku, takže to nikoho nijak nerozhodilo. Bill s Tome se rozhodli na pár dalších dní odjet stranou toho všeho a užívat si v klidu jeden druhého. Nebylo to nic extra. Odjeli jen do nejbližšího sousedního města a užvali si klid v laciném motelu Ale stěžovat si nemohli. Byli spolu a o to jim šlo především.
"Mmm vážně se musíme vracet uz dneska?" Zamručel Bill lísající se o Tomův nahý hrudník. Rychle by si zvykl na život bez gangu. Jen s Tomem. Tom se zasmal a probíral se Billovi vlasama.
"Myslím, že nemáme moc na výběr. Máš tam povinnosti." Připomněl svému miláčkovi, že není jen členem ale přímo bossem. Bill vzdychnul. Na jednu stranu miloval život v gangu. Ani vlastně jiný život už neznal, ale na druhou stranu si uvědomoval, že dokud takový život povede, tak nikdy nebude mít takový klid a tak hodnotný vztah jako lidi žíjící normálně.
"Někdy si říkám, že bych to celé vyměnil." Zamumlal Bill a prstem jezdil Tomovi po břiše. Tom se trochu zavrtěl aby získal pohodlnější polohu.
"Vyměnil za co?" Zajímal ses. Pokud byl Bill nespokojený, chtěl to vědět. Prohlížel si ho. Bill pokrčil rameny. Ani vlastně nevěděl za co přesně by to vyměnil.
"Já nevim. Za život v klidu. Ne mimo zákon." Zvednul k Tomovi hlavu. "Nemyslíš, že by to pak třeba bylo jednodušší a lepší?" Představy mohl mít jakékoliv, ale kdo ví jak moc byly shodné s realitou. Tom přikývl. Na jednu stranu měl Bill pravdu, ale na druhou….oba se záznamem v rejstříku a Bill dokonce za vraždu. S tím se asi nedalo moc začlenit do normální společnosti. A navíc jemu tenhle život docela vyhovoval.

New Bill

24. března 2013 v 10:53 | Doris |  Bill
Ten obrazek mam nakresleny hned ode dne co se objevila fotka, ale nejak jsem ho sem zapomnela soupnout :D


God Bless You 1

24. března 2013 v 10:43 | Doris |  God bless you


Nádraží, symbol cestování. V ruce kufr, taktéž symbol cestování. Věděl, že tento den jednou přijde, ale asi ani netušil, že přijde tak rychle. Tak příliš brzy. Před ním stáli jeho drazí rodiče, usmál se na ně. Přivezli jej autem na nádraží, a spíše než to se s ním přišli rozloučit. Na dlouhou dobu. Nedokázal ani říct, na jak dlouho, ale v klášteře, kam jel, panují tvrdá pravidla a jen tak se domů nedostane, možná na Vánoce.
Naposledy se vrhl do náručí matce, která neudržela slzy. Jestli radosti, strachu nebo smutku, sám nevěděl, ale i ona na tento den čekala. Celý život se jej snažila navést na tu správnou cestu, duchovní cestu a povedlo se jí to. Chtěla z něj od malička mít kněze a on nyní sdílel její názor. I otec byl na něj pyšný, byl si jist, i když on nyní slzy skrýval, viděl je. Snažil se zachovat si kamennou tvář, ale v koutku očí viděl, jak se mu třpytící se perly lesknou. Usmál se na něj a důstojně si podali ruce.


"Maminko, tatínku... už budu muset jít, nebo mi ujede vlak". Kouknul se na oba dva a vydechl. Nechtělo se mu opustit jeho rodné město, ale už o tom tolikrát přemýšlel a nenašel jiné východisko
"Bille, měj se tam hezky a napiš, dobře? Máš všechno? Lístek?" Mamka opět plašila, ale on se jen usmál a ukázal na kufřík v ruce a lístek ve druhé.
"Neboj se o mě, já to zvládnu, určitě vám napíšu, jak jen to bude možné." Nastoupil do vlaku a našel si i místečko. Zamával naposledy rodičům a vlak se vydal vstříc jeho novému domovu a osudu, který si sám vybral. Cesta byla dlouhá a únavná, ale sledováním dění za oknem mu to alespoň nějak ubíhalo. A tak nakonec vystoupil v Mnichově, kde na něj čekalo auto, které jej odvezlo do mužského kláštera. Bude tam zatím žít jako chovanec, dokud nesplní slib a nestane se knězem.


Nakonec auto zastavilo až za zdmi kláštera. Usmál se a nechal se pozvat dovnitř, kde jej rovnou nějaký kněz zavedl za opatem. Už na něj čekali, proběhl rychlý rozhovor, a poté jej jeden z knězů zavedl do pokoje. Poděkoval a sednul si na postel. Malý pokoj s jedním oknem, postelí a stolkem. Velká skříň a židle. Ale i přesto to tu vypadalo útulně, usmál se. Rodiče si už delší dobu dopisovali s opatem. Věděl, co čekat. Ale musel přiznat, že byl zatím docela spokojen. Otevřel kufr, kde měl pár osobních věcí, pár kusu obleční, na stolek si dal fotku rodičů a usmál se na ni. Pak vzal list papíru a začal psát rodičům dopis. Ne, že by byl tak zaostalý a neměl mobil, ale rodiče jsou proti tomu, a tak domů psával vždy dopisy. A hned začal. Od papíru jej odtrhl až zvonek hlásící večeři.

Person no. 1989 14.

24. března 2013 v 10:40 | Doris |  Person no 1989


Podle mě je to jeden z nejžhavějších a také nejzlomovějších dílů. Užijte si ho :)
Za dlouhou prodlevu se musíme omluvit, důvodem této velké pauzy jsou samozřejmě zaměstnání. Obě, já i Doris nevíme, kam dřív skočit, takže když se pak objeví příležitost, spíme. Za toto se omlouváme. Patnáctý díl už se píše :)

Dny ubíhaly jako voda v tůni a Tom si užíval veškeré lásky svého bratra. Dokonce i Person se zapojoval do jejich vášnivých nocí, a tak se Tom stal pro Billa tím nejlepším milencem pod sluncem. Dokázal odhadnout jeho nejtajnější touhy, přání po dotycích, polibcích a dopřával mu je plnými doušky, takže Bill kolikrát opravdu kolísal na hranici bezvědomí z přehršle vzrušivých pocitů. Tom mu dával úžasný sex, Bill mu na oplátku milerád dával sebe, své těsné tělo, které si Tom opravdu rád užíval. Na oplátku za Billovo těsné tělo mu dával spoustu krásných slov, láskyplných polibků, vyznání té nejhlubší lásky, maximální upřímnost a důvěru. Dávali si sebe navzájem, Bill jej rád obskakoval, snídaně, svačiny do práce, velmi chutné teplé večeře, večerní masáže ve vaně nebo sprše, které dokonale navodí atmosféru na vášnivě strávený večer. První víkend po jejich prvním milování si Tom vzal volno a strávili jej spolu celé dny v posteli. Oba se strašně chtěli. Pro Billa to byly nové zkušenosti, naprosto zoufalé pocity potřeby, které chtěl zažívat znovu a znovu, pořád dokola, chtěl mít u sebe Toma, jak nejvíc to bylo možné, a tohle byl pro ně nejlepší způsob.


Od té doby si Tom domluvil v práci volné víkendy nebo aspoň soboty, které strávil s Billem. Za ošklivého počasí se váleli u televize, v posteli, kde si hodiny a hodiny povídali nebo jej trávili intimnostmi, něžným, ale vášnivým sexem. Nebo prostě jen spali vyčerpaní po dlouhém týdnu. Hlavní pro ně bylo, že vše dělali spolu. Každý z nich se pro toho druhého stal středem vesmíru. Za slunečných dní bral Tom Billa na procházky po městě na nákupy, které Bill tolik zbožňoval a za které ho pokaždé odměnil žhavou přehlídkou, chodili spolu do kina, a dokonce byli i na posledním promítání v letním kině před zimní pauzou, která se neúprosně blížila. Jejich idylka byla prostě dokonalá a nic a nikdo ji nemohl překazit. Kromě vetřelce žijícího v Tomově těle.