Polibek smrti 5

12. ledna 2012 v 12:30 | Doris |  Polibek smrti
Celý další den se Bill ani nemohl pořádně soustředit na to co děla. Myslel na Toma. Chtěl mít už všechno za sebou aby mohl být s ním. A cítit se zase tak uvolněně jako předcházející den. Ačkoliv ani nevěděl kdy se toho dočká. Neřekli si žádný přesný čas a bylo taky dost možné, že Tom zkrátka nebude mít čas. Třeba zrovna dnes má víc povinností než kdy jindy. Ale Bill doufal, že kdyby to tak bylo, Tom by mu určitě schuzku nesliboval. Pul celého dne strávil pobíháním mezi živými a plnil svoje poselství než se vrátil do svého světa a sedl si na schody před svým domem. Připadal si tu najednou opravdu sám. Víc než kdy jindy.
"Bille...co je s tebou?" Usadil se vedle něj jeho blonďatý kamarád. Bill se jen pousmál.
"Vubec nic. Jen odpočívám." Pokrčil rameny Bill a znovu se zadíval kamsi před sebe. Bože...byl tu takový klid až to bylo k vzteku. V lidském světě byl ruch ale tady.....nic. Bill i zapomínal na to, že už na to je zvyklý. Víc než kdy jindy si teď uvědomoval, že mu to vadí.
"Jen se nedělej. Já to na tobě poznam. Jsi jak na jehlách." Zasmál se Andy a drknul do Billa loktem. Bill se usmál. Vlastně...proč by měl pred Andreasem lhát? Byli kamarádi.
"No....mám se sejít s Tomem." Pípnul a tváře mu zružověly. Proč vlastně? Co na tom bylo tak choulostivého aby se styděl? Andy nahodil škleb jaký dokázal jen on když přemýšlel.
"Tomem? A to je kdo? Neznám žádnýho." Zakroutil hlavou když si v mysli projel všechna možná dostupna jména co ho napadla, ale žádný Tom se mu nevybavil."


"No...." Bill se poškrábal ve vlasech. ".....on je smrt víš. Potkali jsme se včera při jedné....no nešťastné události, ale....je milý a dneska bysme se měli vidět znovu." Vysvětlil Bill a Andy ho poslouchal s vážnou tváří.
"Dneska znovu? Uhm....zase nějaká nemilá událost?" Podezíravě na svého kamaráda kouknul. Bill zakroutil nesouhlasně hlavou.
"Ne...dneska prostě jen tak. Protože chceme." Něžně se pousmál nad tou myšlenkou že to prostě oba chtějí. Andy si začal dělat vážné starosti.
"Billi....víš že se to nesmí že jo? Nesmíš se stýkat se smrtí. To je.....proti zákonum." Ne že by Billovi nepřál nějakou radost nebo dokonce štěstí, ale tohle bylo v jejich světě nezákonné a mohli z toho mít problémy oba dva. Jak Bill tak i ten Tom. Bill vzdychnul. Jistě že to věděl, ale v nastalé situaci mu to přišlo naprosto nepodstatné nějaký možný problém.
"Jo vim to. Ale já se s ním přece nescházím jako s milencem....jen jako přátelé. Jako se scházíme i my dva." Snažil se Bill omluvit především sám sebe. I když věděl že tak uplně pravdu nemá a příklad jeho a Andrease nebyl vubec to samé.
"Ano Bille...jenže my dva se mužeme scházet klidně i jako milenci i jakkoliv jinak. My jsme oba odsud. Ale on je smrt. Nesmíte se stýkat ani jako přátelé." Zakroutil hlavou a potvrdil tak Billovi jeho špatný příklad. "Je to jinej svět....život a smrt se prostě nesmí prolnout takhle. Muže to zpusobit vážný narušení vaší práce. A tím i poškodit pravidelnej koloběh života u lidí." Snažil se Andy v klidu uvědomit svého kamaráda. Bill to věděl...samozřejmě že to vědel.
"Já vím ale...jsme jen přátelé....vlastně ani to ještě uplně ne. Je milý." Bill posmutněl když si uvědomil, že má Andy pravdu. Že až příliš riskuje. Jeho duše by taky mohla být zbavena tohoto poslání a poslána mezi ty které budou navěčnost bloudit mezi nebem a zemi a nebudou vědět nic jiného jen to, že tu budou už navěky. Nic víc. A ohrožoval tím i tu Tomovu duši.
"Tobě se líbí...." Ozval se po chvíli ticha Andreas s naprostou vážností v hlase. Bill několikrat rychle zamrkal a zakroutil hlavou.
"Ne to ne...jen...." Nemohl najít slova. Andy měl pravdu. Tom se mu líbil. Andreas najednou nevěděl co by měl říct nebo udělat.
"No....tak doufej že se líbíš i ty jemu. Když už tak riskuješ, tak ať to aspoň stojí za to." Pousmál se a Bill v údivu pootevřel ústa.
"Ty....nevadí ti to ani se nezlobíš?" Byl překvapený. Většina by z toho dělala gigantický problém. Andy se usmál a hodil ruku přes Billova ramena.
"Nejsem slepej Bille. Vim že tě tu to néjak extra netěší. A teď když jsi mluvil o něm...bylo vidět že spokojený jsi. Jsi muj kamarád. Tak ti to přeju. A doufám, že si to dneska užijete." Lehce s nim zacloumal. Bill se široce usmál.
"Díky Andy." Vyskočil na nohy a objal ho. Pak se ale odtáhl a rozhodl se vrátit do světa lidí. Co když třeba už na něj Tom čeká? Musel se aspoň podívat.
Bill obešel celý blok už asi desetkrát a Tom stále nikdy nebyl. Už začínal být zklamaný, že dneska se prostě už nevidí. Chystal se přejít kŕizovatku a vrátit se do svého světa, když ho někdo chytil za rameno. Člověk to být nemohl...to bylo jasné. Ohlédl se a rychlostí světla se pověsil Tomovi kolem krku. Tom překvapeně vyvalil oči ale nechal svoje ruce omotat se kolem Billova pasu.
"Co blázníš?" Lehce se zasmál a odhrnul Billovi pramínek vlasu z očí aby na něj dobře viděl. Bill jen pokrčil rameny a pustil ho. Poodstoupil pár kroku.
"Promiň ja jen...myslel jsem že už nepřijdeš." Nejistě se kousnul do rtu. Možná se choval přecitlivěle. Ale byl prostě takový. Veškeré emoce příliš prožíval.
"Slíbil jsem to ne?" Pohladil ho Tom po tváři a dal se do kroku. Vlastně ani nevěděl kam jde, ale Bill ho ochotně doprovázel a bylo mu to uplně jedno. Hlavně že šli spolu.
"Jo to jo...ale nevěděl jsem jestli ti to třeba vyjde. Jestli toho nemáš moc. A navíc...neřekli jsme žádnej čas." Pokrčil Bill rameny. Tom se na něj podíval a musel se usmát jeho roztomilému koukání do země pod návalem nejistot. Byl sladký.
"Vždycky mi to vyjde Bille." Usmál se něžně Tom a chytil Billa za ruku. V Billovi náhle projel gejzír tepla a podíval se na jejich ruce. Nechápal to a snad ani Tom poŕádně nechápal proč to udělal. Jen prostě měl nutkání ho chytit a tak se tomu nebránil. Bill byl zaskočený a potěšený zároveň.
"Víš že bysme tohle vubec neměli?" Ozval se nejistě ale nechal svoje prsty samovolně zaplést mezi ty dredáčkovy. Tom se zastavil a podíval se na Billa. Ovšem že to věděl.
"Nikdy jsem nerespektoval pravidla který mi přišli směšný. Co je špatného na tom, že jsme spolu venku?"
Bill se zamyslel. Tom měl pravdu. Co na tom bylo špatného? Nic. Ale co když bylo něco špatného na těch pocitech, které díky tomu v sobě měl?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Danchen Danchen | 12. ledna 2012 v 13:31 | Reagovat

No konecne se clovek neceho dockal :D
Jsem rada, ze se setkali a Tom n to nezapomel, nebo se na nej nevykaslal, ale mrzi me, ze oni jsou kazdy z jine strany ..
No tak snad se daji dohromady nejak .. :)

2 Zuzana Zuzana | 29. února 2012 v 23:54 | Reagovat

Takže je to zakázané :( budú problémy. Ale teraz sú spolu a nič neriešia :) z toho sa teším. Škoda, že viac kapitol nie je. Ale na toto si rada počkám.

3 Terý Terý | E-mail | Web | 4. března 2012 v 19:22 | Reagovat

No tak to jsem zvědavá, jak to bude dál... bez problémů to určitě nebude... Je škoda, že to mají zakázaný, ale alespoň to bude zajímavější..:))Je to krásný, to jak je Bill nejistý a tak :)) Moc krásný ;) Těším se na další dílek..;))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama