Srpen 2011

Polibek smrti 2

31. srpna 2011 v 14:57 | Doris |  Polibek smrti
Bill stál v chodbé nemocničních prostoru a čekal. Jeho mise se blížila. Usmíval se. Tak rád rozdával lidem radost. Rozdával životy. Jeho poslání se skládalo ze dvou fází. V té první vdechoval život do těla žen, v té druhé vdechoval osudy novoroze%natum. Lidé bez povšimnutí chodili kolem něj. Až na jedno díté. Dívalo se na néj, když kolem procházelo. Bill se na néj usmál a znovu se zadíval na dveře pokoje, kam mělo být převezeno jeho dnešní další novorozeně. Jen si v duchu povzdychl, když v doprovodu malého chlapce viděl dredatého kluka. Asi stejně starého jako byl Bill. Pokud by jemu nebylo o nékolik set let víc jak běžným lidem. Smrt. Měl k těmto poslum respekt. Ale vždy ho dokázalo bolet, když mělo zemřít bezbranné dítě. Takový ale byl řád a on ho nemohl změnit ani ovlivnit. Konečně se dočkal. Na pokoj číslo 483 byla dovezena novopečená maminka se svým potomkem. Bill vešel do pokoje a rozhlédl se kolem. Zastavil se nad postýlkou s novorozenětem a chvíli si ho prohlížel. Nikdy nepřemýšlel proč zrovna on dostal tuhle šťastnou výsadu a nebyl jen pouhou mrtvou duší, čekající na svuj další život. Ale ani po tom nepátral. Sklonil se k spícímu miminku a své rty přitskl malé holčičce na čelo. Vdechl do ni vše co pro ni bylo určeno. Život tak dlouhý, jak byl určen nejvyšším a základy osudu. Dál se museli lidé starat sami. Ne vždy však bylo jeho poslání veselé. Vždy věděl, komu co daroval nebo jak dlouhý život. A ač kolikrát věděl, že dává život vrahum, či tyranum, sám se rozhodovat nemohl. Už se naučil to ignorovat. Nepropadat emocím. Zkrátka některé věci ovlivnit nešly. Naposledy se na nemluvně usmál a opustil nemocnici. Vydal se za město. Na rozlehlou louku a vyčkal na zachvění vzduchu. Prošel jí do svého světa. V podstatě toho samého jako byl ten lidskuý, jen v téhle sféře žili poslové jako byl on, andělé, muzy a duše, které čekal brzký návrat do života.

Bad Boys II 6.

30. srpna 2011 v 18:10 | Doris |  Bad Boys II

"Bille už se uklidni." Dosedl vedle něj s povzdechnutím Mike. Bill seděl elé dopoledne v obýváku a posmrkával jeden kapesníček za druhým. Už měl v klíně druhou krabici a jejich tříděný odpad se nebezpečně zaplňoval.

"Když one je....takhle se mnou vyjebat." Popotáhnul Bill. Chtěl přestat brečet. Chovat se jako hysterka, ale nešlo to. Byl tak moc ublížený a podvedený. Mike už byl v koncích. Už nevěděl co by mu měl říct.

"Určitě to neudělal schválně." Snažil se ho dál neúnavně konejšit, ale Bill se jen ironicky ušklíbnul.

"No jasně. Proto mi dovolil po něm vyjet i když má holku." Vřel v něm vztek i zklamání. Tolik ho chtěl. Tolik si přál vrátit se za ním a teď to bylo velice tvrdé probuzení.

Marry the Night 5

30. srpna 2011 v 17:40 | Doris |  Marry the Night

Bill se chvěl, jeho tělo ho neposlouchalo. Když cítil, jak se jeho svěřenkyně roztřeseně snaží hýbat do hudby a nebýt za nějakou... pevně ji chytil za tváře a opřel jejich zpocená čela o sebe.
"Uklidni se, jsem tu s tebou, už nikam nepůjdu," šeptal jí konejšivě. Jeho divoká a veselá kamarádka byla hromádka strachu, tohle bylo emočně náročné. Nemohl to vidět, nesnesl to.
"Promiň, promiň," nedokázala se ovládnout a z očí se jí spustily slzy. Chytla Billa za krkem. "Nedělám to pro to, aby ses věnoval mně, opravdu ne, já... není to tak. Nevynucuju si tvou pozornost, Billi."
Terezu to bolelo čím dál víc, Bill přestal s chtivými pohyby pánví a boky. Jeho ruce pouze Terezu hladily po těle a rty jemně jezdil po jejím obličeji. To, co v sobě cítil, bylo šílené!! Jako by měl bouchnout přebytkem pocitů.
"Já vím, já vím," rychle mluvil a zajmul znova její rty do svých. Vibroval. Hřál. Vyvolával tolik bezpečí. "Chyběla jsi mi," vydechl prudce. Zavřel oči.
"Děkuju ti za všechno," byla její odpověď.


Tom vše pozoroval, zatímco mu jakási holka honila přirození a druhá mu sála bradavky.
Měl vztek, oni nebyli pouze nadržení! Vlastně nevěděl sám, co má cítit. Jestli zášť nebo smutek. Dívat se na ně dva bylo spalující a zničující zároveň. Nemohl odtrhnout zrak a zároveň by si nejraději vypíchl oči, aby to neviděl. Žárlil a nebál se sám sobě si to přiznat. Musel od nich odtrhnout zrak. Vzdychal pod náporem slasti, kterou mu způsobovaly členky jejich gangu, ale vnímal to v podstatě tak jako zdálky. Jako by to snad ani nebyly jeho pocity. Vlastní pocity vnímal jen ty, co ho tížily na hrudi. Jejich dráždivý tanec již neměl s tancem nic společného. Byli jedna sexuchtivá hromada rozpálených těl, kterým bylo jedno, kdy, jak a s kým dosáhnout uspokojení.

Pohledy 3

30. srpna 2011 v 17:39 | Doris |  Postcrossing
Nedostala jsem se v nedeli ani v pondeli k pc tak to dozenu ted :) Minuly tydem jsem mela zase dva pohledy :)

prvni je z jedne ze zastavek na vylteni dovolene, kterou absolvovala Rose a me se moc libi


Druhy dosel z Ruska a j to z vystavy jakesi tamni historicke Ruske hospody. Poslala mi ho Kate :)


Homeless 20

29. srpna 2011 v 13:12 | Doris |  Homeless
Uběhly dva dny od Billova odjezdu do Milána. Dva dlouhé dny plné nudy, samoty a uklízení. Dva dny, kdy byl Tom úplně bez Billa.


Tom pochodoval už od rána po bytě a neustále uklízel; vysával, vytíral, zametal... za tyto dva dny stihl umýt okna v obývacím pokoji a v kuchyni, vypucovat celou koupelnu... Nyní se chystal na pokoje.
"Sakra, Tome... připadá ti, že seš jak baterka Energizer? Vůbec se nezastavíš," lamentoval nad sebou, nesouc kýbl s vodou, obohacenou saponátem. Šel mýt okna. "A proč? Protože se snažíš zahnat myšlenky na Billa, kterému se nemůžeš dovolat, poněvadž ti mobil nefunguje."
Bylo to pro něj dlouhé a nudné být tu sám. Snažil se zkrátka rozptýlit čímkoliv. Každou chvíli hmátnul po mobilu v naději, že se třeba rozjel a on mu bude moct zavolat. Slyšet ho. Nedokázal si představit, co bude dělat ty nadcházející tři dny, než se Bill vrátí. Nejspíš tu zešílí a Bill ho pak najde sedět někde v rohu místnosti huhňajíc nesmyslná vyjádření. Jiný v jeho situaci by jistě svého volného času využil jinak. I kdyby se měl jen od rána do rána koukat na televizi, ale Toma to prostě nebavilo. Připadal si sám. A on vlastně byl sám. O to víc myslel na Billa, jeho hnusnou práci a na to, zda vůbec Billovi chybí.

"Do prdele, Tome, ještě sis měl pořídit zástěrku s krajkou." Kroutil hlavou sám nad sebou. Mokrý hadr zaskřípěl na skleněné výplni okna a Tom se skoro až zbědovaně díval na stékající kapky vody. Kdyby čas utíkal tak rychle, jako stékala voda po skle.

Homeless 19

29. srpna 2011 v 13:11 | Doris |  Homeless
Večer. Večer, kdy se Bill s Tomem vraceli z města. Venku vanul jemný letní vánek a laskal tyto dvě osoby na krku. Obloha se stmívala a frekvence aut byla již pomíjivější. Tom nesl dvě plné tašky oblečení a doplňků pro Billa. Značky Dior. A Bill nesl dvě tašky oblečení, bot a doplňků pro Toma. Kráčeli tiše vedle sebe a oba stejným způsobem kroutili hlavou, aby odpomohli bolesti krční páteře. Tom oblečen tak jak ráno vyšel z Billova bytu. Černé tepláky, volné červené tričko a malá mikina narůžovělé barvy. Spíš barva lososa. Tom ji měl rozepnutou. Nesnesl těsno. Líbila se mu. Proto si koupil úplně stejnou, akorát v XXL velikosti.
"Sakra, Tome, budeš sexy. Opravdu mi už přestaň děkovat. Zešílím z toho. Nikdo mi nepoděkoval tolikrát, co ty. A to se známe necelý měsíc asi."
Tom zrůžověl a sklopil hlavu. Měl tendence Billovi děkovat neustále. Kdykoliv Bill přihodil do nákupního košíku další věc pro dredáčka.
"Když ty to nechápeš. Já musím. Nikdo pro mě neudělal to co ty," pípnul Tom a Bill s lehkým pobavením protočil oči.


"Dobře. Beru to na vědomí, ale už toho nechej." Zasmál se a koukl na hodinky. Trochu přidal do kroku. Ráno musel brzy vstávat, aby se dostal na letiště, a to ještě neměl zabaleno ani nic.
"Mám hlad..." opovážil se říct Tom a loudavě se plahočil po chodníku. Byl rád, že mohl slyšet ruch města. Bylo mu to známé, domácí a příjemné.
"Objednáme si něco od Číňanů. Bohužel nemám čas vařit ani pizzu," zakopnul Bill o cosi na zemi. Tom se uchechtnul. Ne Billovu zakopnutí. Ale že pizza se vaří.
"Au... ještě si můžu zlomit nohu." Zalamentoval Bill, když tak tak stačil klopýtat, aby se nerozmázl úplně. "A nesměj se. To by byl vážně průser." Zamračil se přes rameno na Toma.

Me with.....

28. srpna 2011 v 19:37 | Doris |  Others
Mam tri krasne montazky od Tery :) Moc za ne dekuju. Myslim ze jsi vybrala dobre :)
Zbyle pod perexem...


Homeless 18

24. srpna 2011 v 9:03 | Doris |  Homeless
"Jedu tam natáčet. Naprosto výbornej kšeft. Dostanu za něj majlant." Rozplýval se Bill a na důraz svých slov bohatě gestikuloval rukama.
"Počkej... natáčet? Ty jsi herec? Co tam jdeš natáčet?" Poškrábal se Tom mezi dredy. Chápal to čím dál tím míň. Bill protočil oči. Tom mu připadal trochu natvrdlý.
"No jo. Jsem porno herec." Odvětil, jako by se nechumelilo a znovu se pořádně napil kávy. S Tomem se zamotal svět. Vyprsknul přímo na Billovo tričko svůj zelený čaj, který miloval. Bill to záhadným způsobem uhodnul.
"Do prdele, cos říkal?" Tom tomu nechtěl věřit. "Si děláš ze mě srandu. Já nejsem hloupý." Bill na něj chvíli mlčky koukal jako na šílence a otíral si drobné prskance z tváře, které k němu doletěly.


"Měl bych si dělat srandu?" Pro změnu nechápal Bill Tomovu reakci. "Proč bych to asi jinak říkal. Ptal ses, co dělám, tak ti to říkám. Jedu tam prostě točit." Vysvětloval Bill zaraženě.
"Ty... ty to myslíš opravdu vážně?" Zatvářil se Tom skoro až bolestně. Čekal by snad všechno ale tohle ne. "Ty točíš porno?"
"Jo. Už jsem ti to řekl. Jsem PORNO HEREC," dal na to důraz. "A tak točím porno. Chápeš? Prostě sex. A tohle je dokonalá nabídka s ještě dokonalejším kolegou. Užiju si to. Nemohl jsem odmítnout. Vydělám si plno peněz a můžeme si nakoupit, co budeme chtít. Klidně ti koupím taky věci od Diora." Tomovi hučelo v hlavě a stahoval se mu žaludek. Měl pocit, že bude asi každou chvíli zvracet. Jeho přízrak se živil sexem. A ani mu to nijak nevadilo.

Homeless 17

24. srpna 2011 v 9:02 | Doris |  Homeless
Bill nevěděl, co si má myslet. Bylo mu to přinejmenším nepříjemné. V první moment chtěl svoji ruku z té Tomovy vymanit, ale nechal ji tak. Stejně jako zasypávat drobnými polibky . Tom se s jeho rukou něžně mazlil a Bill jihnul.
"I kdyby... nejsi gay. Chápal bych to." Pokrčil Bill rameny co možná nejvíc ledabyle, ale lhal sám sobě. Nebylo by mu to jedno. Přinejmenším by se ho to dotklo.
"Přízraku... nejsem takový." Zadíval se Tom do čokoládových očí svého zachránce a pohledem ho ujišťoval o pravdivosti svých slov.

Dlouhými nehty mu líně přejížděl mezi lopatkami a Tomovi naskakovala husí kůže. Bylo to příjemné. Bill neměl potřebu již cokoliv říkat. Jen zavřel oči a spokojeně oddychoval. Tomovo tělo ho příjemně hřálo.
"Je ti zima?" Otevřel Bill tázavě jedno oko, když se Tom zatřásl.
"Ne tak úplně. To spíš... jak mě škrabeš." Pousmál se Tom. Bill i tak vytáhl zpod svojí hlavy složenou deku a přehodil ji přes Toma. Rozžhavené tělo přeci jen chladne rychle, a pak je zima.

"Děkuju," špitl Tom a protřel si oči. Tahle poloha mu připadala dost zvláštní. "Nechceš odnést do postele? Už je celkem pozdě," nechal se od Billa škrábat za krkem. Bill ztuhl a pozvedl jedno obočí. Nikdo ho nikdy nikam nenosil. Ani bývalý přítel.
"Odnést?" odtáhl od sebe Toma na malou vzdálenost. Prohlížel si ho. Nemohl pochopit, že je z něj tak jiný člověk, ovšem duše zůstala pořád stejná. Stejně krásná. Ale nad tím Bill hluboce nepřemýšlel.
"Jo, proč se divíš?"

Pro Toma to bylo něco naprosto přirozeného a automatického. Nějak ho nenapadlo, že by po sexu nebo jiných milostných hrátkách, nechával svoji bývalou přítelkyni chodit do postele. Vždycky ji nosil a ona to měla vždy ráda.
"No... nikdo mě do postele nikdy nenosil." Nakrčil Bill čelo. Tom se usmál.
"Tak budu první." Zvedl se z Billa a vzal ho do rukou. Bill trochu vyjekl. Lekl se, že ho Tom upustí. Pevně mu omotal ruce kolem krku a obličej zabořil ke krku.

body

23. srpna 2011 v 20:08 | Doris |  Bill

Bills body

23. srpna 2011 v 20:06 | Doris |  By Doris

Marry the Night 4

21. srpna 2011 v 11:59 | Doris |  Marry the Night

Bylo neco kolem pul páté ráno, když se vrátili dolu pod město. Všichni zančně přiopilý, jelikož Ema měla neskutečnou chuť pít a tak v metru rozmlátila trafiku a ukradla dvě flašky. Andy s Mikem se ani neobtěžovali dojít do nějakého ze svých obytných prostoru. Zustali na hned za první zatáčkou namáčknutí u zdi v divoké líbačce a nadrženém vzdychání.
Nemělo cenu na ně snad nějak čekat. Bylo jasné, že ti dva už se k nim nepřipojí dřív, než další noc.
Tereza se vydala rovnou s Emou jedním směrem. Byla ráda, že bude spát u ní. Tak trochu jí nahlodávala touha se jí svěřit. Bill s Tomem zustali opět sami, když se vydali na opačnou stranu než jejich kamarádky. Tom byl opilejší jak Bill. Alkoholu holdoval víc než jeho starší bratr. Když začal pít...tak pořádně. Motal se mu jazyk a trochu i nohy, ale cítil se maximálně free.
"Bille.......řekni mi pravdu....Máš jí rád?"

"Tome... jasný, že ji mám rád, zachránila mi prdel!" Bill zakopl o cosi na zemi, neviděl, co to bylo, v kanálech byla tma a nikdo neměl pomyšlení na to zapalovat louče, připevněné po stranách.
"Bille," Tom se uchechtl a spadl Billovi pod nohy, začal se opile smát, než se škrábal zpět. Bill stál a na rtech měl úsměv, nedalo se říct jaký. "Ty seš totálně dutý!"
"Nejsem," Bill ho vzal pod rameny.
"Nemyslím rád jako rád! Já myslím jinak rád! Miluješ ji?" Tom se na bratra pověsil jako opice na strom. Billa opět zabolelo v břiše. Tohle slovo pocitu ve spojitosti s Terezou.
"Ooh," vydechl Bill. Motala se mu při té představě hlava, stejně tak, jako když na to myslel i bez alkoholu.
"Ooh? Tobě se líbí mě mít na sobě, že se ti to líbí, viď?" Tom náhle zapomněl na nějakou Terezu a přitlačil se na Billa, měl ho tak blízko, voněl a byl tak mužný. Celý on!

Pohledy 2

21. srpna 2011 v 11:57 | Doris |  Postcrossing
Tak tenhle tyden mi dosli opet dve pohlednice.

Prvni je z Nemecka. Je to udajne nejaky film co se odehrava v LA a Sonja mi ho poslala protoze mam ve svem profilu napsano, ze videt LA je muj sen :)


Druhy prisel z Beloruska a na pohlednici je budova divadla. Tvori pry jakesi centrum mesta jak mi napsala Tanya


Hands

18. srpna 2011 v 22:17 | Doris |  Twins
K tomuhle obrazku mam jen par slov. Proc zrovna tohle jsem kreslila? Jednoducha odpoved. Kdyz jsem tuhle fotku prvne videla, malem se mi zastavilo srdce. Na me osobne pusobi neuveritelne silnym dojmem. Ta blizkost mezi nimi. A nemyslim to ted v tom twincestnim smyslu. Zkratka v tom dvojcecim. Takovych momentu neni moc a tenhle je podle me krasny. Kdyz se na tu fotku divam, promitnou se mi kluci od jejich zacatku az do dnesni doby. Od tech malych rozjarenych "bazantu" az po dnesni sexy muze. Vidim snad vsechny mozne usmevy, ktere kdy svym fans venovali...vsechny radosti kdyz vystupovali a rikam si....ze se vlastne az tak moc nezmenilo. :) Porad jsou tady, porad jsou to oni a porad je stejne miluju. presne takhle na me ta fotka pusobi a proto jsem si ji chtela promitnout i na papir. :)

Karty

18. srpna 2011 v 22:13 | Doris |  Postcrossing
Takze...mela jsem trochu problem kam tohle dat...do jaky rubriky. No nakonec jsem zvolila "Postcrossing" jelikoz se jedna o postu. I kdyz to z Postcrossingu neni. Ale to nevadi. Dneska jsem obdrzela postu od Majky a málem jsem vyskocila radostí do vzduchu. Majka mi poslala podpisove karty, ktere ma dvakrat. Ani jsem necekala ze jich bude tolik a mam z toho opravdu radost. Nemuzu se na ne vynadivat.
No neni ona zlata? :)
Fotit kazdou zvlast by bylo dost na dlouho, ale aspon takhle se pochlubit musim.
Tak se pokochejte a Majko tobe jeste jednou MOC dekuju <3

Je to nejaky mazly...nevim proc mi mobil ted foti tak divne. Asi uz je preplnenej :DD Budu muset odmazat neco. No ale snad to staci :) Je to nadhera

Homeless 16

18. srpna 2011 v 10:11 | Doris |  Homeless
Tomem projel blesk. Elektrizující proud protnul jeho tělo a zparalyzoval ho. Srdce začalo o několik úderů za minutu bít častěji a silněji. Mozek udělal kotrmelec a kolem žaludku ucítil hejno třepotajících se motýlků. Bill jej políbil. Krátce. Něžně. Hebce. Byl to dotyk jako saténovým polštářkem. Nemohl se hnout. Jen držel, oči zavřené.
Bill nechal ruku na jeho tváři a z minimální vzdálenosti ho pozoroval. Byl trochu zmatený, ale Tom očividně nebyl pohoršený a Bill pocítil touhu udělat to znovu. Nechal svoje prsty zajet pod Tomovy dredy a palec nechal na lícní kosti. Zmocnil se jeho rtů znovu a o něco pevněji. Klesla mu víčka pod náporem spokojenosti.

Nechápal sebe už po několikátý za tu dobu, co Toma zná, ale nyní na to nemyslel. Nyní měl v hlavě pouze tu podmanivou kořeněnou vůni Tomova těla a jemnost jeho rtů. Jejich ústa na sebe byla přilepená a tak zůstávala. Ani jeden z nich nic víc nedělal. Tom se odvážil, vztáhl k Billovi ruku a též ji přiložil na jeho tvář. Poraněnou ruku.
Bill tiše zapředl. Možná bylo vážně štěstí, že seděl, protože by ho možná nohy zradily. Hruď se mu sevřela. Naklonil hlavu víc na stranu a odvážil se polaskat Tomův spodní ret. Jen ho lehce oždiboval těmi svými. Na to, že by mu za tohle taky mohl Tom uštědřit pořádnou ránu do nosu, teď nemyslel. Automaticky své tělo přisunul blíž k Tomovu a zafuněl mu na tvář.

Homeless 15

18. srpna 2011 v 10:09 | Doris |  Homeless
Ještě se zastavil mezi dveřmi a zavolal na Toma.
"Ručník si pak vem v polici nad pračkou a ty věci tvoje tam někde nech na zemi. Pak je vyhodim." Odpovědí mu bylo jen souhlasné zamručení a Bill zapadl do kuchyně. Konečně dal vařit vodu na svoje vytoužené kafe. Usadil se na židli a zapálil si cigaretu. Přemýšlel, co udělá k jídlu. Byl líný vařit a rozhodně nijak extra nedodržoval zdravou výživu. Možná má ještě v mrazáku nějakou vegetariánskou pizzu. Není nic moc, ale když se trochu dodělá, tak je i celkem chutná.

Tom se zamknul v koupelně, styděl se a ve skrytu duše chtěl, aby jej Bill viděl čistého, voňavého a krásného. Možná ne krásného, ale částečně upraveného. Zastavil se uprostřed místnosti, nebyla velká, ale ani malá. Byla tak akorát. Zeď luxusně zdobená kachličkami ve fialové a vínové barvě. Dlažba karmínová. Jedno obrovské, oválné zrcadlo v rohu. Na druhé straně prosklená sprcha s vestavěnými vířivými proudy. Byla otevřená. Toaleta s koberečky a skleněné, průzračné umyvadlo ve stejné barvě, jako byly zdi a zem. Nad ním malé, ale dostačující zdobené zrcadlo. Nad pračkou nebyla obyčejná police, byla to jakási obrovská skříňka.



Opět

18. srpna 2011 v 2:26 | Doris |  blog
Hola hola!
Už to znáte, ne? Pokaždý, když sem Doris drze vlezu, převléknu ji blog a pak si ještě drzeji napíšu o tom článek xD
Tohle už je ale asi naposled mý milý. Nabídla jsem Doris poslední design na rozloučenou, tady je a tak teda asi se loučím, možná se ještě s Doris na nějakém designu domluvíme, kdo ví...
Chci jen, abyste věděli, že menu je to růžové jakoby v záhlaví, nebojte se klikat jak divý ;) no a pak ještě tu je možnost na mém kanálu na youtube shlédnout jak právě tenhle design vznikal. Taková reklama trochu, já vím, ale i tak.

A nebo víte co? Budu drzá jak lázenská veverka a hodím vám je pod perex. Týká se to blogu? Týká xD
Třetí a poslední část a sice nastavování designu postupně přibyde na youtube ;)

Díky moc, drzá veverka Lenna xD

Other

18. srpna 2011 v 1:07 | Doris
// Graphic // Videos //

Twincest & Slash

18. srpna 2011 v 0:59 | Doris
// Twincest // Slash //