Bad boys II 4.

25. května 2011 v 21:44 | Doris |  Bad Boys II
Bill skoro celou noc nespal. K věznici pro něj dojel Andreas. BB měl prý nějakou práci. Billovi bylo jasné, že jde o něco ohledně jeho odjezdu. Zajímalo ho jestli to ví ostatní a co na to říkají, ale jelikož se k tomu Andy nijak nevyjádřil, Bill mlčel. Nechtěl prozradit něco, co možná ani prozrazeno být nemělo. Cítil se doma docela nesvuj. Mike ho vítal s radostí a Billa to těšilo. Bylo milé vidět, že pro někoho se nic nezměnilo. Dokonce ho doma čekal hrnec plný oblíbených špaget. Andreas se tomu smál, jelikož Mike byl mizerný kuchař. Ale Billovy chutnaly jako nikdy. První jídlo doma....to by muselo chutnat každému. I když se o polovinu porce podělil se psem. V noci ale těžko usínal. Když byl ve veznici, nepřišlo mu to, že by byl až tak sám. Teď ale ano. Přál si usínat s ním a v duchu si nadával za to, že pořád tak naivně uvažuje. Ale ve skrytu duše pořád doufal, že na něj Tom čeká. Pochopitelně že při tom čekání využil ruzných jiných příležitostí, ale čeká. Usnul až pozdě v noci a tak se taky naléžitě pozdě vzbudil. Mike byl rozjařený. Těšil se na tu večerní akci. Věděl, že to bude pořádná jízda, jelikož každý se nemohl Billa dočkat.
"Nemám moc náladu tam chodit." Přiznal Bill, když spolu odpoledne seděli u televize a Mike mu už po sto milionté páté líčil, jak z něj budou všichni paf. Přeci jen se změnil. Jeho dlouhé vlasy se rapidně zkrátili, v uchu mu vysely naušnice a v nose kroužek. I tak vypadal pořád dokonale a snad i nevinně.


"Neblázni. Bude to pecka. Uvidíš." Drknul mu do boku a ucpal si pusu popcornem. Bill byl rád, že aspoň na těch pár vteřin zavládl v domě klid. Ale Mike byl prostě takový už když se s Billem prvně setkal a bylo milé, že se nezměnil.
"Vždyť neříkám že tam nepujdu. Jen jsem z toho nervozní. Víš zase všechny vidět......" Pokrčil rameny a Mike se na něj s vážností otočil. Chvíli si prohlížel Billuv výraz a ten ho jen utvrzoval v tom, z čeho má Bill největší obavu.
"Tom je z toho nervní už dva tejdny. Nedá se s nim pořádně ani bejt. Buď je děsně výbušný a nebo naopak nemluví vubec. Což nevim co je horší." Bill se na něj otočil a pousmál se. Sklopil zrak. Byl vážně pruhledný.
"Změnil se hodně?" špitl. Nemělo cenu něco zkrývat. Snažit se stále předstírat, že o Toma vubec nejde, když jedině o něj šlo. Mike se usmál. Věděl to. Jen se obával Billovy reakce na danou situaci.
"Ne. Nezměnil. Je pořád stejnej. Jestli teda nemáš na mysli vzhled. To jste se tak trochu změnili oba." Zasmál se a Billa to donutilo se zasmát s ním.
"Co? Má snad taky naušnici v nose?" Vyzvídal v podání žertu, ale přesto pod záminkou se něco dozvědět. Mike jen zakroutil hlavou.
"Ne to ne....ale však uvidíš sám."
***
V garážích bylo opět jednou rušno. Kluci od Andrease narychlo doopravovali graffitti napis věnovaný Billovi a dívky poskakovali kolem stolu s pitím a naháněli poslední detaily jako brčka a kostky ledu. Muselo to prostě všechno být perfektní. BB seděl na gauči a o něčem diskutoval s Andym a Tom postával v samém rohu a cítil jak mu srdce buší až v krku. Byl tak nervozní. Měl pocit, že snad bude i zvracet. Naštěstí se teď nemusel ani usmívat na Ywette a předstírat, že je v pohodě, jelikož ta pobíhala s cedečky v ruce další a další vybírala od ostatních. Aby si každý přišel na své. Hudební vkus tu byl velice ruznorodý dle kopice, kterou již držela v rukách. Dech se mu zastavil, kdyz se z přední časti garáží ozvalo pískání a radostné kvílení. Dívky se sesypávali k jednomu jedinému místu a chlapci zaujímali pokud mozno co nejvíc machovské postoje. Chtělo se mu omdlít. Byl tady. Byl jen pár metru od něj a Tom byl jako přikovaný. Nedokázal pohnout ani jediným prstem.
Bill se pomalu prodíral davem a věnoval pusu každé z holek, která se mu pověsila kolem krku. Usmíval se. Bylo příjemné je vidět. Znovu všechny pohromadě.
"Takže brácho teď oficielne přede všema.....vítej zpátky." Ozval se BB, když hlahol polevil. BB měl vždycky přednost v slově, takže jakmile vstal a došel k davu, získal tím absolutní přednost ve všem. Bill se usmál a objal ho.
"Díky BB. Jsi třída." Položil si čelo o jeho na pár vteřin a rozhlédl se kolem. Hledal už jen jednu jedinou tvář, ale nikde ji neviděl. Začínala se ho zmocňovat panika, že možná ani nepřišel. Že ho možná ani nechce vidět. Po tom všem. Pomalu prošel až do prostřed garáží, kde zustal stát. Vyfasoval skleničku s pitím a ochotně se pustil do debaty s klukama z party. Stál k Tomovi zády. Stále ho pohledem vyhledával, ale nechtěl celý večer strávit tím, že tu bude jen chodit a shánět se po něm. Tom ho sjížděl od hlavy k patě. Viděl ho jen ze zadu a už tak mu bylo jasné, že tenhle sexy kluk kterého poznal, že snad ještě víc sexy než býval. Rozechvěle se pohnul z místa a blížil se k němu. Musel ho pozdravit. Sice vubec nevěděl jak, ale musel. Postavil se za něj a ruku mu položil na rameno. Bill se zasekl v polovině věty a otočil hlavu na příchozího. Vydechl a němě se díval do tváře toho, kterého chtěl nejvíc vidět. Myslel že omdlí. Tomovy dredy byly fuč a místo toho ho zdobily černé copánky. Bylo tak sexy gangsterské. Srdce mu snad na pár okamžiku vynechalo uder. Chtěl mu skočit kolem krku a do umoru mu opakovat, že ho miluje. Protože to tak stále bylo. Ale neudělal to. Vždyť ani nevěděl jak to vidí tom. Jen se usmál a otočil se k němu čelem. Tom si ho dukladně prohlédl. Tohle nemuže zvládnout. Už asi nikdy nedokáže toužit po někom jiném, než je Bill.
"Bille.....ja....moc rád tě vidim. Konečně....vitej." Zakoktl se, ale zbytek dopověděl odhodlaně a s výrazem, který měl jasně říkat....kámo dlouho jsme se nevideli. Co je novýho?.....Billa to zabolelo. Až tak obyčejné uvítání nečekal. Ale co vlastně mohl čekat. Nikdo by nebyl tak bláhový jako on. Měl s tím počítat.
"Tome....máš se?" Objal ho a kamarádsky ho poplácal po rameni. Stálo ho to obrovské přemáhání, aby se hned na místě hystericky nerozbrečel. Kde jsou všechny ty jeho predstavy?
"žiju. Co ty? Vypadas dobře." Odtáhl se Tom, když dostatečně nasál vuni z Billa a vzal si do ruky volnou skleničku s vodkou. Tímhle to měl spočítané. Bill se s ním přivítal jako s každým jiným. Bez známky nějakého zklamání. Ostatně co se dalo čekat. Po šesti letech už po něm opravdu nemohl toužit. Nemohl ho milovat. Teď už bylo jen na Tomovi, aby i on přestal milovat jeho. I ta malá naděje v něm tímhle okamžikem pohasla. Stáli proti sobě, oba se tvářili jako by mluvili s dlouholetým sousedem z paneláku při venčení psa a oba uvnitŕ sebe křičeli zoufalstvím a zklamáním. Nikdo to ale nemohl ani slyšet. Ani vidět.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Danchen Danchen | 25. května 2011 v 21:52 | Reagovat

No a já sem mrtvá, tohle se nemělo stát. nene, tohle se mi vůbec nelíbí, ale fakt vůbec .. :/ No tak jako doufám, že se nedají dohromady až v posledním díle, to bych celou povídku chytala nervy, fakt že jo :D Stačí mi, to teď, že Tom je s nějakou Ywette a přitom se navzájem milujou .. Ale ani jeden si to nechce přiznat nebo jo? no tak uvidíme, co nás čeká v příštím díle.

Jen tak dále Dorisová :D Nechci čekat na další díl 150 let :D Už piš další :DD

2 Lenna W.K.T. Lenna W.K.T. | 25. května 2011 v 21:57 | Reagovat

Delas si prdel? Vic! Potrebuju vic!
Btw. Vitej je s mekkym I a mas tam zakozktl misto zakoktl xD tak si to oprav *pratelska rada* xD

3 Doris Doris | 25. května 2011 v 22:32 | Reagovat

[2]: stava se...jsem to psala na rychlo :D

4 christhi christhi | Web | 26. května 2011 v 14:49 | Reagovat

Sákra.. :( Já se snad rozbrečím... :D Ywette a všechno tohle mě strašně štve :D A ti dva tvrdohlaví tupci si ani neumí dát na jevo, že sou do sebe pořád zamilovaní :D :D Jinak opravdu úžasná kapitola :) Doris, nemůžu se dočkat dalšího dílu, pěkně prosím, rychle rychle :D

5 nika nika | 26. května 2011 v 16:32 | Reagovat

Dvaja  tvdohlavy popletovia. Je mi ich oboch  ľúto, a dúfam že  sa to postupne vráti do normálu. Rychlo dalej.

6 mykerina mykerina | 28. května 2011 v 21:42 | Reagovat

MEGA PROTEST!!! takhle to teda nebude...oni jsou takové trupky...to je hruza...proč si to nevyříkají :((((

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama