Vampire vs Hunter 1

8. prosince 2010 v 14:00 | Doris |  Vampire vs hunter
vampire vs hunter

Bill

Musel jsem opět pustit město, kde jsem doteď obýval. Zabil jsem už příliš lidi a nechtěl jsem byt nápadný, a proto jsem se jako to dělávám do jiného města. Už je to nějakou dobu co jsem se přemístil, od té doby když sleduju zprávy musím se ušklíbnout sám pro sebe. Zase, zase stejný příběh, stejný kecy. Náhle mizeni lidských těl, nevysvětlitelné vraždy lidi. Policie nic neví ale patra po stopě. A samy další kecy. Pro mě už nic nového. Slyším to v každém městě a porad. Oči mam krvavě rudé a rty a pul tváře mam od čerstvé krve. Ano jsem, zabiji, krve žnoucí zabiják. Upír, ten nejhorší predátor. Lide si mysli, že jsou to jen bachorky, pohádky a upíři neexistuji. Dokud mě nepoznají, ale to pak už nemají šanci někomu říct, jelikož se jimi najím, zabiju je ve vteřině.
Nebezpečný jsem ale pouze v noci, kdy zapadne slunce a na nebi se objeví měsíc, to je znamení, že začíná můj skutečný život. Pres den, jsem jako každý jiný žijící tady na zemi člověk.
opět je noc a já opět řadím a hraju si jak to mam rad. Dnes jsem si vybral jako útočiště park. Je víkend chodí mnoho mladých lidi, čerstvá krev. Nebaví mě zabit jen jednoho, ale rad si hraju víc. Proto mizí víc lidi. Zakousnu je a napiju se jejich teple a čerstvé krve.
Tvar, ruce a dokonce oblečeni mam od krve. Najednou zahlednu kolem procházet, nevím nějakého mladíka. Začnu jej pozorovat, jsem jeho stín a pobíhám kolem, nikdy ale ne tak aby mě zahlédnul. Jsem jako vítr, temny vítr. Když se jsem blízko, objeví se mlha na zemi. Není tomu jinak ani teď.

Tom

Nechápu tohle. Je to tak 14 dní co jsem zbavil město jednoho nočního tvora. Upíra a doufal jsem, že budu mít klid. Ale ne… teď se tu objeví něco dalšího. A snad i hrozivějšího. Je to predátor, který se tím baví. Zabíjí snad i pro radost a ne jen pro hlad. Počet mrtvých roste neskutečnou rychlostí. Vím, o co jde. Policie pátrá po masovém vrahovi a já po upírovi. Nás lovců tu moc není. Bohužel je nás míň než samotných upírů, což nám dost komplikuje práci. Snažím se získat zásoby informací už nějakou dobu, abych zjistil kdo to je, kde se nachází, ale vypadá to, že on je sólista. Není v tlupě upírů, takže jen těžko ho najdu v nějakém jejich doupěti. Vždycky spoléhám na svoje smysly, ale ty jsou nejsilnější právě, pokud se jedná o upírskou komunitu. Poznám je. Snad už i po vůni. Jsou cítit lidskou krví a jejich pohled bývá jiný než obyčejných lidí. Jenže toho si bohužel lidé nevšimnou. Ne pokud se nenarodí jako jedni z vyvolených předurčených k likvidaci těhle nočních monster. Nenávidím je. Nenávidím všechny upíry. Zejména proto, že mi vzali rodinu. Projíždím internet a znuděně odklikávám všechny ty směšné báchorky jak upíra zabít nebo zastrašit. Prý česnek nebo krucifix. Hlavně že jsem toho posledního odpráskl v kostele. Jediné co na ně zabírá je stříbrná kulka. Nabiju svojí zbraň, strčím ji za pas a vyjdu do ulic. V bytě nic nevyřeším. Musím pátrat. Dát na instinkty. Je čerstvá noc, takže je jasné, že půjde lovit.

Bill

Nejsem žádný upír amatér, který za sebou zanechává stopy a tak jej brzo dostanou. Jsem až moc vychytralý a na tomhle světě už dost dlouho abych znal, jak to chodí. Nikdy nezůstávám na jednom miste dlouho. Nikde se nezabydluju, jsem tam, kde se zrovna nacházím a proto je mě těžko najit. Ve svém upířím životě jsem poznal už mnoho lovců, kteří se o mě snažili, ale žádny z nich neuspěl… nepřežil. Každý si mysli, že když jednou zabil par upírů, že si dokážou poradit i semnou ale… to se šeredně mýlí a svým životem na to doplatí. Semnou není dobré si zahrávat. Jsem horší než samotné peklo. Samotný ďábel je na mě krátký. Miluju svůj život, mam všechno co chci, nikdo se mi nedovolí odporovat a pokud ano, jeho osud je rozhodnut. Je mrtvý než stačí říctUpír. Mnoho upírů jsou a loví ve smečkách, ale já jsem stranou. Nikdy nelovím s někým, jen pouze sám. Ale je pravda, že i ta samota mně někdy samotnému vadí a proto si pro zábavu z lidí dělám své hračky, živím se na nich ale ne tak abych je zabil. Dělají, co jim řeknu, říkají, co jim řeknu a chovají se tak jak chci. Když mě přestanou ale bavit, zabiju je. Nikdy jsem nikoho nenechal na živu, kdo se ke mně přiblížil. Možná ve dne vypadám mile a nevinně a taky tak vypadám, ale vzhled klame, kor když na nebi se zjeví měsíc. To už milý přestávám být. Zrovna teď si mam chuť hrát, mladí chodí s diskoték opilí. Na kuráž chodí nočním a temným parkem ale to je pro ně osudovým, pokud si je vyberu, není cesty uniku. Skáču po stromech jako veverka, létám jako pták a v postraní se plížím jako mlha, která se tvoří kolem. Někteří jsou příliš opili aby poznali změnu ovzduší kolem. Necítí chlad, když jsem poblíž. Smějí se a popíjejí. Já se bavím jen tím pohledem. Mládí jsou vždy nejlepší. Maji čerstvou krev a sladkou. Olíznu se. Už teď se mi zbíhají sliny, i když jsem najezený, i když krev teď nepotřebuju, pronásleduju jednoho mladého kluka, který jde parkem sám. Začnu tímhle, pak si pohraju třeba rovnou s větší partou lidi. Pobíhám kolem, cítím, jak začíná být zmateny a rozhlíží se kolem sebe. Má to spočítaný

Oběť

Vracím se z diskotéky. Lehce připitý. Výjimečně jdu sám. Nudil jsem se a tak jsem tam ostatní nechal. Chci být už doma, zalehnout a spát. Parkem to mám nejkratší cestou. V polovině parku ale začnu cítit zvláštní mrazení v zádech. Rozhlížím se kolem, ale nikdo tu není. Mrazení je ale stále víc a víc nepříjemné. Začínám být nervózní a pociťuju známky strachu. Přidám do kroku. Musím se rychle dostat na hlavní ulici.

Tom

Je tak zasraně těžký je hledat. Oni mají výhodu. Cítí svojí oběť na dálku. Rozpoznávají různé pachy krve. Už jen podle vůně ví, zda se jedná o mladého či starého a stejně tak poznají, zda se přiblížili k někomu, kdo je může ohrozit. My lovci to tak snadné nemáme. Alespoň já určitě ne. Zaznamenám upíra, až v momentě kdy zabije. Něco uvnitř mě jako by to vycítilo a zároveň pak i vím, kde se to stalo. Ale to už je stejně pozdě. Jedinou šancí bývá ho prostě najít… odhalit a zastavit dřív než zabije. Někdy je to štěstí, že oběť není mrtvá, ale většinou je tak na pokraji, že když se v nemocnici probere neví co se jí stalo. A protože to neví nikdo. Svede se to na útok toulavého psa. Těch je ve městě mraky. Kráčím klidně ulicí. Co nejvíc uvolněný. V podstatě i já se můžu bát o svůj život. Upíři často znají lovce a mají tendence je likvidovat, ale poznal bych, kdyby mě nějaký sledovat. Teď to tu je čisté. Zkusím vlézt do metra. Je to celkem časté místo k útokům. Metro, skladiště, zapadlé uličky.

Bill

Můj vzhled je jiný než pres všední den, jsem k nepoznáni, takže pokud mě náhodou někdo v noci zahledne a při jeho štěstí přežije, ve dne i kdyby stál naproti mě, nepozná mě. To je opět mou výhodou. Když jsem upír mluvím svou vlastní řeči, ne tou lidskou a tou kterou mluvím ve dne. Začne noc a tím začne můj skutečný život, můj svět a především má pravidla. Pravda, některá slova dokážu říct i jako upír ale není jich příliš mnoho. Navíc proč bych mluvil s mrtvolami? Sleduju toho kluka, kterého jsem si pro dnešní noc vybral jako svou první kořist. Na někom začít musím, a když si já vyberu, mam to co chci. Je po mém. Když kluk zrychlí na kroku jen se tajemně usměju, obvyklá reakce člověka, který má nahnáno. Jak chabé a zbytečné. Neunikne mi, i kdyby se řítil rychlosti blesku, jsem ten rychlejší. Vždycky jsem ten rychlejší.
"Bojíš se?" Konečně promluvím tajemně. Můj upíři hlas se rozlehne kolem jako mlha která kluka obléhá víc a víc. Jazykem si přejedu přes zuby. Mám rad, když cítím z nich strach a když utíkají, jsem jako neodbytný lev, který honí gazelu. A tahle gazela je moje, jenom moje

Oběť

Zamrznu, když uslyším ten zastřený hlas. Srdce se mi rozbuší neskutečnou rychlostí
"Kdo jsi?" Zmateně zatěkám očima kolem. Snad jen koutkem oka zahlídnu kohosi ve stínu. Otočím se a zběsile se rozběhnu na druhý konec parku. Jak jen nejrychleji umím. Ale místo toho aby to mrazení v zádech povolovalo, se snad ještě víc stupňuje. Jako by mě doháněl. A nejspíš dohání.

Tom

Přelezu v metru zátarasu a vlezu přímo do tunelu.
Tenhle je pro dnešek uzavřený, takže se nebojím, že by mě sejmul vlak. Ale pro upíry to může být příhodné místo kam někoho zatáhnout aby se najedli. Vládne tu ticho a klid. Náhle strnu. Něco se ve mně probouzí. Upír loví. Cítím to, ale nevím kde. Cítím jen, tu touhu po štvanici. Otočím se a běžím tunelem zpátky. Vběhnu mezi lidi a s přivřenýma očima se rozhlížím mezi nimi. Zda není tady. Zda si tady nevybírá. Ale není. Poznal bych to. Vyběhnu z metra a rozběhnu se ulicí. Sakra nevím kam. I to je známka toho, že to není jen tak běžný upír. Ví, jak to chodí a umí všechno dokonale ovládat. Kdyby to byl nějaký běžný noční tvor, už bych ho měl. Ti obyčejní, nebo ti co jsou upíry jen krátce se neumí ovládat. Vypouštějí tu energii a chtíč ze sebe natolik, že je najdu rychleji, než stačí udělat krok. Tenhle je jiný. Nebezpečný. Běžím prostě jen namátkou a doufám, že lačnost ho zradí dřív, než zabije.

Bill

"Tvůj osud…" zasyčím jedovatě do jeho ouška, aniž bych se přiblížil. Nejen že jsem zběhlý v tomhle, také mam dokonaly sluch. Dokážu slyšet věci, co by normální člověk nikdy neslyšel. Slyším několik metru daleko, na všechny strany. Cokoli chci. Když se moje oběť rozběhne, jen se zahihňám svým smíchem, z kterého každému naskakuje husí kůže a to mě nemusí vidět. Už jen můj hlas ho nutí k šílenství, zabiji ho pomalu. Nechám chlapce chvíli běžet, přeci jenom je to jeho poslední běh, který dneska skončí. Který skončí za par okamžiků. Běhám, kolem aniž by mě viděl. Jsem jako noc, noc je má. Začnu žvatlat tím svým jazykem, pro lidi neidentifikovaným zvukem. Ani google má slova nepřeloží. Začnu něčím jednodušším. A to rychlou smrti, udělám mu laskavost, budu tak štědrý. "Smrt…" řeknu jen a pote aniž bych ho zastavil w jeho běhu mu skočím po zadech a zezadu se mu zakousnu silně do krku. I poslepu bych trefil krční tepnu, odkud se nejlépe vysává krev. Vykřikne. To už je ale příliš pozdě. V ten moment kdy ochutnám jeho krev hned na to mu zlomím vaz a v tu ránu leží na zemi. Sehnu se k němu a znovu ochutnám jeho krev. Je sladká a lahodná.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama