Geisha from Tokyo 3

8. prosince 2010 v 13:45 | Doris |  Geisha from Tokyo
Geisha from Tokyo

Bill mlčel a díval se na ubíhající krajinu za oknem. Cesta do Tokya byla dlouhá. Cítil se unavený, ale zároveň ho cosi plnilo energií.
"Máš pro ně asi velkou cenu co?" Vyrušil ho ze zadumání hlas jeho kupce. Bill se na něj otočil s otazníky v očích.
"Cože? Pro koho?" Nakrčil čelo.
"Pro Sukiho rodinu. Vrátí se mi za tebe vážně spousta jenů." Pokrčil rameny řidič a Bill několikrát zamrkal.
"Počkat… Vy...vy jste mě nekoupil?" Nechápal Bill.
"Ne. Já jsem jen překupník. Vzal jsem tě a Sukimu dal peníze. Teď tě vezu k rodině, co tě koupila a ta mi je vrátí." Vysvětlil, jak takový obchod funguje. Bill jen chápavě přikývl a stočil svůj zrak zpět k okýnku.
Myslel si, že ten co si pro něj přijel je ten u kterého bude nyní žít, ale jak se právě dověděl, nebylo tomu tak. Je to jenom obchod jak pochopil. Nevěděl tedy, kam jede ale možná...možná mu to bylo i v celku jedno. Tedy pokud bude v normální rodině a ne někde v otroctví nebo něco podobného. Hlavní pro něj byl ten fakt, že bude především ve městě, kde se, jak je už známo, nachází jeho ztracený bratr. Teď mu bude o něco blíž a už jen proto se nehodlá nikdy vzdát jeho hledání. Věří tomu, že pokud bude Toma hledat, tak ho dřív či později najde.
Sám nevěděl kdy a jak ale při cestě, která se zdála snad nekonečná mu klesla víčka a on usnul. Spal opřený tváří o skleněné okénko auta. Studilo jej, ale právě to bylo příjemné.

Bill netušil jak dlouho spal ale nakonec byl probuzen zastavením motoru auta, Pomalu otevřel svá čokoládová očka a zamžoural kolem sebe. Byl ještě ospalý a tak chvíli mu trvalo, než mu došlo kde je a co se děje.
"Jsme na místě." Promluvil postarší pán a podíval se na Billa, který se snažil probrat. Ten jen zamrkal svými dlouhými řasami a přikývl. Když se pořádně rozhlídnul kolem sebe byl nucen zalapat po dechu. Už jen z pohledu z auta to zde vypadalo hezky. A to viděl jen malou část Tokya. Co teprve až uvidí víc?

"Tak pojď." Kývnul jeho předavatel a vystoupil z auta. Bill vyšel za ním a rozhlédl se kolem. Byla už tma a ulice Tokya svítily žlutým a červeným světlem. Skupinky různých mužů zacházely do zdejších čajoven, a podobných podniků a jako doprovod si vodily snad ty nejkrásnější dívky jaké, kdy viděl. Musel se usmát. Poprvé viděl pravé Geishy. Působily křehce a nanejvýš kultivovaně.
"Bille...pojď honem." Zatahal ho za rukáv kupec a vešel do jednoho z větších domů. Bill mu byl v patách. Nejraději by stál na ulici a díval se.
"Dobrý večer Aiko." Skoro šeptem pozdravil ženu klečící na zemi za nizoučkým stolkem, která pročítala několik papírů. Zvedla k němu oči.
"Co tu děláš?" Zatvářila se nechápavě a Bill tím pádem také. Copak tu o něm nikdo neví?
"Potřebuji tvojí pomoc. Tohle je Bill," postrčil černovlasého chlapce dopředu. Aiko se na něj krátce podívala a s dalšími otazníky se podívala zpátky na Billův doprovod. "Měl být v rodině Kazuki, ale otec rodiny onemocněl a léky vyjdou draze. Nemohou ho koupit." Bill nechápavě mrkal. Stavěli někde cestou? Ani to nepostřehl.
"A co já s tím?" postavila se žena a dlouhé vlasy odhodila na záda.
"Nech ho tu. Je pracovitý, ten dluh za něj ti odpracuje."
Aiko zalapala po dechu.
"Zbláznil ses? Je to chlapec. Nemůže tu být. Zdejší dívky nesmí být ve styku s chlapcem."
Bill nechápavě těkal očima z jednoho k druhému. Tohle byla prekérní situace. Něco by řekl ale sám nevěděl co by měl říct. Pomalu pochyboval o tom, kde nakonec vlastně skončí. K rodině, ke které měl očividně jít takzvaně nevyšla. Nemohla si Billa dovolit a tady? Tady jak sám viděl, byl taky očividně jistý problém.

Raději prozatím mlčel a nechal mluvit ostatní.
"To já přeci vím." Přikývl muž, který dělal Billovi doprovod.
"Tak co já s ním tady mám dělat? Nemůže tady být. Je to chlapec a ti sem nesmí." Zopakovala Aiko a upřeně se dívala jak na Billa, tak i na muže, který jej dovedl.
"Aiko jsi ta nejlepší a jen se na něj podívej," Ukázal postarší muž na Billa, který stále v tichosti stál vedle něj. Mile se pousmál, i když nevěděl pořádně o čem je snad řeč. Nechápal, kam tím tento muž směřuje a očividně nebyl sám.
"Ano já se dívám, ale co přesně mám vidět?" Nakrčila nechápavě Aiko čelo a pozvedla jedno obočí. Normálně by je hned vyhnala, ale neučinila tak. Tedy prozatím alespoň ne.
"Vím, že to dokážeš. Udělej z Billa Geishu." Řekl najednou muž a jak Bill tak i Aiko se zarazili.
"Cože?" vyhrkli oba dva svorně a Aiko se zavrtávala do kupcova pohledu.
"Podívej se na něj...necháš ho dát někam na těžkou práci? Ty to zvládneš. Nikdo to nepozná." Mile se na ni usmíval a Aiko ztrácela svojí pevnou vůli.
"Tak dobře. Ale doufám, že si uvědomuješ, co tím dávám na svojí hlavu." Pohrozila mu vztyčeným ukazováčkem.
"Děkuju." Líbnul ji muž na tvář a s rozloučením odešel.

Bill stál nehnutě na místě a snažil se urovnat si věci v hlavě. Aiko stála naproti němu a prohlížela si ho. Nakláněla u toho hlavu do strany a Bill mlčky obdivoval její vlasy. Lesklé, dlouhé, černé.
"Co..co to znamená?" Ozval se rozpačitě ale Aiko mu rychle přitiskla prsty na ústa.
"Psst. Nebo vzbudíš dívky." Bill jen přikývl a Aiko ruku svěsila.
"V tomhle domě se vychovávají Geishy. A Geishy mají zákaz stýkat se s chlapci mimo povinnost. Budeme o tobě vědět jen my dva. A teď se mi ukaž, ať ti vyberu nějakou košili. Pamatuj si Bille...jestli někdo zjistí, že jsi chlapec, bude tě to stát hlavu."
Bill ztěžka při slovech Aiko polknul. Snad se až děsil toho, co vypustila z úst ale i přesto nepatrně přikývl k souhlasu. Vlastně když se na to tak podíval, měl vůbec na vybranou? Nejspíše ne a proto bez zbytečných slov souhlasil. O hlavu rozhodně nechce přijít.

Jenže co to znamenalo? Od téhle chvíle nebude Bill jako Bill ale bude Geisha? Bude vydáván za dívku? Nebo přesněji bude nyní i Bill Geisha taková, které potkal před domem? Bude tak stejně vypadat? Měl mnoho otázek, ale prozatím na žádnou z nich neznal odpověď.

"Tak se mi tedy ukaž," zopakovala ještě jednou Aiko a snažila se uklidnit vědomím, že to dobře dopadne a nikdo na jejich tajemství nepřijde. Vlastně když se sama podívala na Billa nepřišel jí jako každý jiný chlapec v jeho věku. Měl něco do sebe. Měl něco jiného, co ostatním scházelo. A především měl ve tváři ženské rysy což v tomhle případě bylo jedině dobře.
"Jistě." Špitnul tiše Bill poté, co byl upozorněn. Sice sám pořádně nevěděl jak to žena přesně myslela ale párkrát se otočil pomalu kolem dokola aby si jej mohla prohlédnout. Bill se cítil zvláštně. Ještě nic takového ve svém dosavadním životě nezažil.
"Máš moc dobrou postavu." Konstaktovala Aiko když si Billa prohlížela. Přistoupila blíže a dotkla se jeho boků. Musela jsi jej alespoň trošku poměřit. Bill jen nehybně stál a nechával se ženou osahávat. Raději nic neříkal. Jen stál a čekal, co se bude dít dál.
"Leckterá dívka by ti tvou postavu záviděla, abych řekla pravdu." Přiznala Aiko a dál si řádně prohlížela Billovo tělo. Byl dokonale hubený. Ne vyzáblý ale hubený což tomu dodávalo ten správný šmrnc.
"Trochu se hrbíš." Vystoupala dlaněmi až na jeho ramena a zatlačila do nich. Billa to donutilo propnout záda.
"A tvoje vlasy…." nechala několik pramenů protéct mezi prsty a usmála se. "Moc dobré. A neobvyklé." Zkonstatovala a promnula několik černobílých pseudo dredů.
"Poprsí ti holt schází, ale toho si nikdo nevšimne." Mávla nad tím rukou a ze skříně vyndala jednu z dlouhých bílých košil.
"Tahle by mohla odpovídat tvojí velikosti." Podala mu ji a kývnutím mu naznačila, aby ji následoval. Bill vzal do druhé ruky svou tašku a potichu kráčel za ní. Prošli úzkou chodbou až na samý konec, kde Aiko odsunula dveře a nechala Billa vejít dovnitř.
"Tohle bude tvůj pokoj. Zítra se začneš učit. Jako Sakura. To je tvoje nové jméno." Bill přikývl. Cítil se zmatený. Něco takového by nečekal.
"Je to těžké? Být Geisha?" Zeptal se rozpačitě. Trochu ho to děsilo. Aiko se pousmála.
"Je to život. Je život lehký?" Odpověděla mu záhadnou otázkou a hned na to za Billem zatáhla dveře a odešla. Bill si sednul na parketovou podlahu a v rukách žmoulal košili. Ne život nebyl lehký a ten jeho už vůbec ne. Bude stejně tak těžké být Geishou?

Tímhle pro něj měl začít nový život. Už to nebude Bill ale Sakura jak mu Aiko řekla. Sám snad ještě nevěděl co se to děje. Byl hodně zmatený a právě se nacházel v domě pro Geishy, kterou se v nadcházejích dnech stane nebo alespoň má stát i samotný Bill. Všechno kolem něj bylo jiné, nové a především tenhle život byl pro něj neznámy. Přijel do Japonska aby hledal Toma a přitom se stane Geishou. Tohle by nikdy nečekal ani ve snu ne.
Ale zvládnul už přeci tolik těžkých věcí a překážek tak proč by nemohl zvládnout i tohle? Neměl vlastně na výběr než jenom to zvládnout. Nemohl si dovolit ani odmítnou, jelikož by neměl kam jít a zpátky do Německa se bez Toma vracet nechtěl. Nemohl.
Nedokázal ani sám si odhadnout jaké to bude. Co všechno bude muset dělat. Neznal tenhle způsob života, ale od zítřejšího dne do něj bude zasvěcen.
Naposledy se zkoumavě podíval na košili, kterou držel v ruce, když nakonec vyskočil opatrně z parket. Děsila ho představa, že teď bude vydáván za dívku, ale zároveň byl zvědavý co takový život Geishy obnáší.

Pomalu se začal svlékat ze svého oblečení, které od nynější doby nejspíše tady už nikdy nepoužije. Musel se převléct do košile, kterou dostal. Když se zbavil trička a také kalhot schoval si je zpátky do své tašky, kterou měl u sebe. Spodního prádla se samozřejmě zbavovat nechtěl, a proto si na sebe jednoduše obléknul košili. Bylo to divné. Nejspíše si bude muset na to víc v nadcházejících dnech zvyknout. Nakonec si ještě sundal ponožky, a když sklidil veškeré své oblečení odebral se do své nové postele.

Lehnul si na záda a přikryl se přikrývkou. Zadíval se do stropu a tiše si povzdechnul. Opět byl sám a v těchto chvílích hodně často myslel na Toma. Teď tomu nebylo jinak. Copak asi dělá? Je blízko? Myslí na Billa, tak stejně jako on na něj? Na nic z toho černovlásek bohužel neznal odpověď. Jen doufal.
"Chybíš mi Tome." Zašeptal tiše do tmy a ticha Bill přitom neustále zíral do stropu chtělo se mu plakat, ale udržel své emoce na uzdě.
Ještě dlouho do noci myslel na svého bratra, až mu nakonec únavou klesla víčka a on vyčerpáním usnul.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama