Geisha from Tokyo 11

8. prosince 2010 v 13:52 | Doris |  Geisha from Tokyo

Ano, nemohl se vrátit zpátky do čajovny, kde byli ostatní. Musel by se propadnout hambou hluboko do země. Navíc jeho líčení bylo rozpité a to mu už vůbec nedovolovalo jít zpátky. Sám snad ani nechtěl. Naprosto se znemožnil a ponížil se, jak jen mohl. Padnul hluboko a styděl se. Nedokázal by se teď v tuhle chvíli ně podívat a hlavně ani na Toma, svého milovaného bratra. Všechno to dělá pouze pro něj a ten se mu nejspíše teď spolu s ostatními muži vysmívá, jak je nešikovný. Chtěl by to napravit, jenže nevěděl jak. A v tuhle chvíli to snad bylo i nemožné. Tak rád by dostal další šanci a tentokrát by jí nepromarnil nebo jí nezkazil. Alespoň doufal. Jenže dostane jí vůbec? Po dnešním výstupu, který předvedl? Bál se, že Tom o něj opravdu ztratí zájem jak mu sama Myioko říkala ale Bill, nechtěl se vzdávat. Chtěl ještě bojovat. Teď na to ale nebyla vhodná chvíle. Bude potrestán, věděl to ale ani to mu nesebere malou naději, která mu ještě zůstala.

Proto už jen z toho jak Bill teď vypadal se rozhodnul vrátit zpátky. Teď ani neměl jinak na výběr. Tady to pokazil, proto se pomalu drobnými a pomalými kroky rozešel. Přitom stále se mu po tváři kutálely obrovité slzy.
Šel ale příliš pomalu, se skloněnou hlavou, že si ani nevšimnul Myioko jak jej předešla a tak byla ona sama dřív doma než Bill.


Jen co Bill nakonec s pomalou chůzi dostal na dvůr zamířil rovnou ke dveřím, aby se dostal do tepla. Pršelo, a proto byl celý promočený a zmrzly na kost, jaká byla zima. Když v tom uslyší poněkud divné zvuky vycházejíc z menší kůlny nebo co to bylo, to sám Bill nevěděl, jelikož se tam nikdy nedíval. Nebo alespoň si myslel. Teď na to ale nemyslel, ale přesto se pomalu rozešel blíž.
Když v tom uviděl něco, co Billa nejen šokovalo ale i překvapilo. Uviděl tam… Myioko jak se tam válí nahá s nějakým klukem. Ryuu jak sám Bill zaslechnul, když jej tak Myioko oslovila. Milovali se tam.
"Sakra někdo nás viděl," promluvil Myioko milenec s kterým v kůlně byla schovaná. Bill sebou trhnul, ale nebyl schopny pohybu v tom šoku, že byl on sám odhalen. Hned na to Myioko otevřela víc vrata a v tom Billa uviděla.
"Sakuro, co tady sakra děláš?! Měla jsi příležitost utéct a ty na místo toho se vrátíš!" Zasyčela a zamračila se Myioko. Hned na to se zakryla a vylezla ven. Když v tom zaslechla jak se matka Aiko blíži ke dveřím ke dvorku jak sama něco zaslyšela.
Naposledy se rychle políbila se svým milým a pak Ryuu sám rychle utekl, než aby byl chycen. Bill stále nevěděl co dělat a pořád stál nehnutě vedle Myioko. Ona byla Geisha a ty se takhle snad nechovají.
Ta se na Billa znovu podívala, když se pomalu otevřely dveře, vytáhla pár bankovek peněz s strčila to Billovi.
"Aiko…Aiko podívej se, co udělala!" Začala hned jančit Myioko aniž by Bill něco udělal. To ona, ne Bill.
"Ukradla peníze podívej se…" Sama je Billovi sama vzala a odhodila na zem, aby sama Aiko viděla. Stále silně pršelo.


"Ne..to není…." Začal Bill chvatně kroutit hlavou, ale než stačil cokoliv doříct na jeho tvář dopadla silná facka, až se skácel k zemi. Líčení mu teklo po obličeji ne jen kvůli slzám ale i dešti. Vypadlé prameny vlasů se mu lepily na obličej a on v promoklém kimonu seděl v kaluži dešťové vody.
"Vyžeň ji Aiko..je to zlodějka." Prskala Myioko a dožadovala se pořádného zadostiučinění a zároveň zbavení Billa. Aiko měla klidný výraz ve tváři, ale z očí jí sršely blesky. Pozvednutím ruky zarazila Myioko v dalším lamentování a zvedla rákosku, aby Billa řádně potrestala.
"Podívej se, jak vypadáš." Zakroutila hlavou nad Billovo vzhledem a uštědřila mu ránu mezi lopatky. Jediné místo, které nebylo schované pod kimonem. Bill zaúpěl.
"Chtěla se mi pomstít. Znemožnila se. Polila pana Kaulitze čajem a tak mě chtěla alespoň ukrást peníze." Nevydržela Myioko být zticha. Potřebovala přilít olej do ohně. Aby se z toho Bill tak snadno nevylízal. Jistě že pravdu zkreslovala. Bill nikoho nepolil. Přesto za jeho krk dopadla další rána.
"Ne prosím…to není pravda. Ona…byla tu s mužem." Vypravil ze sebe uplakaně Bill a chvěl se. Zimou i palčivou bolestí. Aiko strnula.
"Cože?" Podívala se přísně z jednoho na druhého.
"Přeci bys jí to nevěřila. Jen závidí, že nemá na to být geishou." Protestovala Myioko. Bill už chápal. Myioko byla podlá a on byl velmi naivní.
"Ne..viděla jsem ji…Říkala mu Ryuu. Milovala se s ním." Zavzlykal Bill. Aiko odložila rákosku a přísně se otočila na Myioko. Myioko sice uměla všechno jako pravá geisha, ale pouze teoreticky. Její panenství se prodalo už dávno za vysokou sumu, ale Aiko již několikrát zachraňovala její pověst.
"Pojď sem." Přikázala svojí svěřenkyni. Ta se ani nepohnula. Už jen tím bylo Aiko jasné, že nebude všechno v pořádku. Chytla ji za loket a přitáhla k sobě. Pevně ji svírala zatímco druhou rukou ji zajížděla pod všechny vrstvy látek do klína. Myioko jen zatnula zuby, ale držela. Věděla, že stejně nic nezmůže. Aiko ani nemusela zavádět své prsty do ní aby pocítila že je vlhká. Pustila ji a pro změnu uštědřila facku jí.

"Chováš se jako děvka a ne jako pravá geisha," podívala se hněvným pohledem Aiko na Myioko. Jako by už tak neměla dost starosti s Billem, teď znovu začíná i Myioko.
"Už se s ním nikdy neuvidíš, slyšíš? Nikdy!" Ještě jednou se káravě na ní podívala když Aiko nakonec odešla zpátky do domu. Myioko si prsty stáhla pramen vlasů z obličeje.
Teď už nejen Bill plakal stále klečící na zemi v kaluži ale teď i sama Myioko. I ona se klepala zimou a oči se jí leskly po slzách.
"Tohle ti přijde draze milá Sakuro. Já se ti pomstím." Zle a stále ublíženě se Myioko podívala zpátky na Sakuro. Za chvíli na to po Aiko se do tepla vrátila samotná Myioko.
V Billovi se v tu chvíli při o nech slovech přejel mráz po zádech a jemně se otřásnul. Teď nejen kvůli zimě a dešti. Nakonec ale on sám když se nějak vzchopil a postavil se zpátky na nohy pomalu celý mokry, že by se z něj dalo ždímat rozešel také. Byl už večer, pozdní večer a proto se rozešel rovnou do svého pokoje.

Asi o dva dny později kdy byl zase Bill schopen se víc pohybovat a byl klidnější potom, co se posledně stalo se rozhodnul znovu postoupit blíž k Tomovi. Nechtěl se vzdát už jen proto, že byl Tom pro Billa víc než jen Pan Kaulitz, dokonce i víc než jeho bratr. Miloval ho, až to Billa bolelo. Ale tahle bolest byla snad i příjemná. Byla čistá a upřímná.
Proto se rozhodl vyhledat víc Toma. Náhodou se dověděl, kde bydlí, kde se nachází. Vrata byla ale od toho incidentu zavřená a přes ně se nikdo nedostal ven ani dovnitř.
Už jen z toho důvodu se Bill rozhodl utéct přes střech domu. Byl už opět večer všichni byli uvnitř. V tu chvíli právě Bill využil situace. Až těžko nakonec i přesto se dostal na střechu domu. Jenže ho čekaly další střechy a další překážky. Sundal si raději dřeváky, co měl na nohou, aby mu to šlo lépe ale i přesto cesta po střechách byla obtížná. Nakonec to ale zvládnul. Zbývala ale už jen jedna věc. Jak se dostat dolů ze střechy. Při Billovu štěstí snad až zázrakem u střechy byl přistavěný žebřík. Proto toho hned také využil a pomalu se dostal znovu nohami na zem. Oddychnul si, když tohle bylo za ním a zvládnul to. Na nic nečekal a hned se na to rozešel cestou, která vedla za Tomem.
Netrvalo to příliš dlouho, když se Bill ocitnul před domem svého bratra. Srdce se mu rozbušilo o to rychleji. Byl tak blízko ale zároveň stále ještě daleko. Stačilo k tomu ale málo aby to Bill mohl změnit. Zhluboka se nadechnul, když přešel blíže ke vratům. Jenže v tom jak byl najednou o něco zase blíž to Bill vydržel a začal bouchat a tlouct pěstmi do dveří jako by do něj něco vjelo.
"Tome… Tome, Tome!" Rozkřičel se Bill, když do toho bouchal do vrat, aby jej jeho bráška slyšel. Jenže místo něj malé okénko otevřela jeho služebná.
"Tome… já chci Toma, prosím, Tome!" Dál, křičel. Křičel i na tu paní když jí zahlídnul aby se podíval kdo to je. Hned na to ale okénko zavřela a Billa tam nechala tak jak tam stál.
"Nee… Tome!" Dal se Bill snažil ale už mu nikdo neotevíral. Dal a dal bouchal do vrat, ale po chvíli to už opět se slzami vzdal. Tom nepřišel.
Hlasitě vzlyknul a pomalu se rozešel smutně zpátky. Když v tom v jednom okénku zahlídnul náhodou Toma.
"Tome! To jsem já…" Zabouchal snad až zoufale na okénko, jenže opět zbytečně. Tom jako by jej neslyšel. Nevěděl o něm a to Billa o to víc bolelo. S polknutím dalších slz se znovu rozešel. Ani tady znovu s Tomem neuspěl. Jeho útěk byl zbytečný. Ne, nebyl. Bill ho alespoň viděl a s tím také se pomalu vracel cestou zpátky. Bylo mu těžko ale i přesto se nezastavoval a v cestě pokračoval. Nakonec došel zpátky k domu u kterého byl přistavěny žebřík. Nemusel se vracet, utekl, ale on se chtěl vrátit, především kvůli tomu, že neměl nikam jít než tady. A taky nechtěl se vzdát Toma, nemohl. Proto se pomalu po žebříku dostal zpátky nahoru na střechu. Bylo po dešti, a proto střechy trošku klouzaly. Ale Bill se snažil dávat pozor. Už byl skoro na dvorku, když v tom mu podjela po kluzké střeše noha a Bill se nebyl chopen rychle ničeho chytit a spadnul ze střechy rovnou na zem na dvůr. Byla to silná rána, jako by spadl pytel brambor, takže se to nedalo přeslechnout.
"Au." Zanaříkal tiše Bill. Hned na to se na dvůr dostala Aiko a když uviděla Billa ležet na zemi s pusou odřenou pomohla mu na nohy a bez řečí prozatím dovedla Billa do domu. Hned na to Aiko zavolala doktora, aby mohl Billa prohlédnout, zda si nohu nezlomil. Naštěstí Billovi nebylo nic až na pár odřenin na tváři.
"Snažila ses snad utéct?" Pokárala Billa Aiko hned když odešel pryč doktor jen co mu Aiko za Billa zaplatila.
"J-já… omlouvám se." Pípnul tiše Bill. Na nic víc se teď nezmohl.
"Mlč, Sakuro. Tohle ti vyjde draze. Tenhle doktor je příliš drahý a tohle mi splatíš ty sama." Pokárala Billa matka. Bill ani nepípnul. Stále ležel a jen byl schopen přikývnout hlavou. Nejen že neměl příliš velký úspěch s Tomem ale teď i do toho měl další problém s Aiko. Styděl se sám za sebe.
"A teď jdi zpátky do svého pokoje a dnes mi už nechoď na oči. Děláš v poslední době Sakuro jen problémy." Zamračila se Aiko chystala se opustit místnost. Bill mlčky seděl a oči se mu začaly lesknout. Věděl, že je období kdy neustále něco provádí. Cítil se zlomený a kor po dnešním neúspěchu. Tolik s ním chtěl mluvit.
"Je to můj bratr." Pípnul Bill Aiko se zarazila v kroku.
"Kdo?" Otočila se po něm a tázavě si ho prohlížela. Bill k ní zvedl oči a zbloudilé slzy mu tekly po tvářích.
"Tom. Tom Kaulitz."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama