Doris na Blog.cz

Takže teď už vás nebudu rušit, pusťte se do toho a Lauinko….je to tvoje J

"Bille kde jsi byl? Už jsem začínal mít strach." Vyšel Tom z obývacího pokoje, aby pokáral svého právě příchozího bratra. Bill slíbil, že bude zpátky do šesti a už bylo půl edém. Bill se jen nevinně zaculil a zakmital řasami, když si bratra udobřoval polibkem na přivítanou.

"A jéje…tenhle pohled znám. Co jsi provedl?" Nakrčil Tom obočí a nedůvěřivě si svého miláčka prohlížel.

"Ještě nic." Usmál se Bill a proklouzl do kuchyně, aby co nejrychleji postavil vodu na čaj. Byl až nezvykle aktivní. Tom se poškrábal na čele. Jak znal Billa, tak určitě vymyslel něco, co se Tomovi zamlouvat nebude. Takže se mu ani moc nechtělo vyptávat. Na druhou stranu, bylo lepší se připravit na to, co by mohlo přijít.

"Zlato….takže co máš za lubem?" Opatrně začal zjišťovat Tom a pro jistotu se ramenem opíral o futra. Pro případ, že by mohl třeba šokem omdlít.

"Dostal jsem úžasný nápad." Otočil se Bill na Toma se širokým úsměvem.

"No toho se právě bojim." Zašklebil se Tom pokud možno co nejvíc zděšeně a vysloužil si tak od Billa pohoršený pohled s nakrčeným nosem.

"NO dobře….takže jaký nápad?" Vzdychl Tom připravený snad na všechno. Okamžitě však pochopil, že na všechno skutečně připravený není.

TAk jsem zase neco po delsi dobe nakreslila. Bohuzel na videa se bude muset jeste cekat. Nemam vlastni pc..takze do te doby zadne neudelam. Ale slibuju ze hned jak ho budu mit, tak na nejakem takovem kreslicim videu zacnu pracovat :)

Ráno se nejsilnější jádro Billova a Andreasova gangu sešlo u Billa doma. Seděli na zemi s lahví piva a horečně telefonovali ostatním. Bill potřeboval věět, že se všem podařilo utéct. Chodil sem a tam po obýváku a vytáčel jedno číslo za druhým.

"Tak jo. Všichni jsou OK." Ohlásil Andreas konečný výsledek svého telefonního seznamu. Bill se jen děkovně usmál a kývnul hlavou na znamení že rozumí.

"Roberta chytili. Ale už je venku. Nikoho nepráskl a vyvázl s pokutou." Zaklapl svůj telefon tom a zadíval se na Billa. Trochu ho užíralo, že se Bill choval jako by se nic nestalo. Byl zklamaný. Asi tak trochu doufal, že se tím všechno srovná. Že už jim nebude nic bránit být zase spolu. Ale asi se mýlil a nechápal to. Ywette ho jen mlčky pozorovala. Na nic se neptala, jen ho sledovala. Bylo jí jasné, že se neostalo. Tomův výraz mluvil za všechno.

"Tak jo. Všichni jsou v pořádku a s tou pokutou už něco uděláme. To nebude problém." Dopadl Bill do sedačky vedle Toma. Promnul si čelo. Ulevilo se mu. Byl to jeho první incident s policií co měl jakožto boss. Měl z toho smíšené pocity. Na jednu stranu byl hrdý, že to vlastně zvládli a na druhou se na sebe zlobil, že k tomu střetu vůbec muselo dojít. Zároveň ho rozptylovaly Tomovy pohledy. Cítil jak ho propalují a neuměl se s tím vypořádat. Říkalsi jestli bylo vůbec dobré se s Tomem vyspat. Ani nevěděl proč to udělal. Bylo to jen vlivem té napjaté situace. Adrenalinu. Nepřemýšlel.

"Peníze se seženou. Takže to vlastně můžeme považovat za zdařilou akci." Zhodnotil Andreas a napil se ze své lahve. Spokojeně zamlaskal.

Tak po dlouhe dobe se vam tu zase s necim prihlasim :D Ja vim...je to dlouho. Omlouvam se. Ale cas je jeste porad na stiru. Pokud by vas to zajimalo, tak skoleni a zkousky jsem zvladla a ted litam. TAkze to je porad trochu omezene, ale snad to bude lepsi. Uznavam...ted jsem mela tri dny volno kdy jsem mohla neco napsat, ale to me zase zchvatila lennost. Udelam to co nejdriv budu moct :)

Ahojte milackove.....zase vam venuju jen par slov a doufam ze to pochopite. Zase nam to tu trochu vazne, to jste si jiste vsimli. Chci se moc moc omluvit a poprosit vas o trpelivost v nasledujicich trech tydnech. Od pondeli (27.2.2012) totiz nastupuju na zaskolovaci kurz na stevardku u jedne letecke spolecnosti a kurz vyzaduje 100% ucast. A samozrejme se zakoncuje zkouskama bez kterych zkratka nedostanu letecky certifikat. Takze me cekaji tri tydny intenzivniho uceni a muceni a nebudu vubec mit moznost cokoliv napsat nebo nakreslit.

Ja moc doufam ze to pochopite a zustanete schovyvavy a trpelivy. Nebudu slibovat ze hned po trech tydnech to tady bude litat...ale urcite to pak bude volnejsi nez ted.

takze se opravdu omlouvam a doufam ze se mnou a s timhle blogem vydrzite v trpelivosti :)

vase Doris

Kdyby 1989 měl v Tomově těle ruce, musel by si bolestně stisknout hlavu, jako to dělávají lidé při migréně. Svoje senzory vypnout nemohl, a to, co teď vycházelo z Billa, bylo přímo spalující. Bál se zkratu. Mohl odpojit jedině sebe celého, ale byl zvědavý na průběh. Sám chtěl vidět, jak se Tom zachová pod vedením sebe samého.

"Máš dobrou náladu. Co jsi tu prováděl, když jsem nebyl doma?" naklonil Tom hlavu do strany, když se k němu jeho bráška skláněl, aby doplnil jeho talíř o trochu zeleniny. Nosem mu přejel ve vlasech a vdechnul tu podmanivou vůni. Jeho ruka si našla prostor mezi okraji bavlněné látky a pohladil ho po stehnu. Poté ruku vytáhl a poslušně ji položil na stůl. Bill se usmál a posadil se vedle něj. Byl rozechvělý. Chtěl, aby po něm Tom zatoužil, ale zároveň nechtěl, aby to z jeho strany bylo příliš intenzivní a nápadné.


"Jsem rád, že jsi už doma. A navíc už jsem si promýšlel, jak tě nafotím," Bill pod stolem tiskl kolena k sobě. Cítil se tak zvláštně. Ještě nikdy nemyslel na sex tak silně jako teď, když se díval na Toma. Bylo vážně těžké krotit se. Tom zvědavě pozvedl obočí.

"A jak teda?" nabral si pokrm, který mu Bill naservíroval, a strčil ho do úst.

"To ti vysvětlím zítra." Pohladil ho Bill nehtem po zápěstí. Vlastně se tomu hodlal věnovat celý den. Chtěl spontánní fotky. Přirozené. Jen některé pózující. A existuje snad lepší záběr než Tomovo tělo v jejich peřinách? Tom si mlčky prohlížel každý kousek Billova profilu. Bill voněl, letmo se ho dotýkal, nejistě na něj házel pohledy a Toma to neskutečně přitahovalo. Bylo to vůbec možné, aby tělesně toužil po bratrovi? Z ničeho nic?

"Mlžíš," zahuhlal Tom a cítil, jak si Bill přehodil nohu přes nohu. Bill byl plný nervozity, a přitom Tomovi vysílal jasné signály. 1989 z toho pomalu ale jistě začínal šílet a Tomovo tělo na to začalo reagovat. "Je to sexy," dodal ještě a Bill si nervózně zastrčil vlasy za ucho. Snažil se přinutit jíst, ale myšlenkami byl někdy v době po jídle.